Kognitivně behaviorální terapie je už od svého vzniku integrativní směr. Nevznikla jako čistě jedna škola, ale jako propojení behaviorální terapie, která se zaměřovala hlavně na pozorovatelné chování, učení, podmiňování a expozici, a kognitivní terapie, která přidala práci s automatickými myšlenkami, předpoklady, jádrovými přesvědčeními a kognitivním zpracováním situací.
Postupně KBT integrovala i další psychoterapeutické směry. Z humanistické a rogeriánské tradice přebrala důraz na terapeutický vztah, empatii, přijetí, kongruenci a spolupráci. Z psychodynamické tradice využívá porozumění raným zkušenostem, vztahovým vzorcům, přenosu a protipřenosu, zejména v novějších směrech jako schématerapie. Ze systemické terapie přebírá práci s rodinným a vztahovým kontextem, komunikací a interakčními vzorci. Z existenciální a logoterapeutické tradice integruje témata hodnot, smyslu, odpovědnosti a životního směru, zejména v ACT. Z gestalt a zážitkových terapií využívá práci s imaginací, emocemi a techniky typu práce se židlemi. Z mindfulness a kontemplativních tradic přebírá všímavost, decentraci, akceptaci a soucitný postoj.
V současné době se tato integrace nejvíce projevuje v takzvané třetí vlně KBT, kam patří například ACT, DBT, MBCT, schématerapie, CFT a metakognitivní terapie. Tyto směry už nepracují jen s obsahem myšlenek, ale i se vztahem k myšlenkám, emoční regulací, tělem, hodnotami, přijetím, soucitem a širšími procesy změny. Cochrane popisuje třetí vlnu KBT jako přístupy, které se více zaměřují na proces myšlení než jen na obsah myšlenek a pomáhají lidem všímat si myšlenek a přijímat je nehodnotícím způsobem.
Důležité je říct, že integrace v KBT neznamená náhodné míchání technik. Dobrý KBT terapeut používá techniky z jiných směrů tehdy, když dávají smysl v rámci formulace případu, jsou pro klienta vhodné a mají alespoň rozumnou empirickou nebo klinickou oporu.
KBT je často vnímaná jako strukturovaná, technická a evidence-based terapie. To je pravda, ale není to celý obrázek. Moderní KBT není jen „přepisování myšlenek“ nebo domácí úkoly. Je to širší rodina přístupů, která propojuje behaviorální, kognitivní, emoční, vztahové, tělesné a kontextuální procesy.
Klasická KBT vychází z předpokladu, že psychické obtíže jsou udržovány vzájemným působením myšlenek, emocí, tělesných reakcí a chování. Změna tedy může probíhat různými cestami: změnou chování, změnou interpretace situací, změnou vztahu k myšlenkám, expozicí, nácvikem dovedností, prací s emocemi, změnou životního stylu nebo úpravou vztahových vzorců.
Hofmann a kolegové v přehledu metaanalýz uvádějí, že KBT byla zkoumána u širokého spektra obtíží a že její evidence base je celkově velmi silná, zejména u úzkostných poruch, somatoformních obtíží, bulimie, problémů s hněvem a stresem. Právě tato výzkumná tradice je důvod, proč KBT integruje jiné přístupy opatrně: nestačí, že technika zní zajímavě, měla by být klinicky užitečná a ideálně výzkumně podložená.
KBT vznikla propojením behaviorální a kognitivní tradice. Behaviorální terapie přinesla principy učení, expozici, posilování, modelování a práci s vyhýbáním. Kognitivní terapie přidala práci s automatickými myšlenkami, interpretacemi, jádrovými přesvědčeními a schématy.
KBT si z jiných směrů bere konkrétní techniky, pokud jsou užitečné. Například z gestalt terapie práci se židlemi, z mindfulness práci s pozorností, z humanistické terapie validaci a empatické naslouchání, ze systemické terapie práci s rodinným kontextem a z psychodynamiky citlivost k opakujícím se vztahovým vzorcům.
Některé KBT směry přebírají i hlubší koncepty z jiných teorií. Schématerapie například propojuje KBT s attachmentem, psychodynamickým porozuměním raným zkušenostem a zážitkovými technikami. CFT propojuje KBT s evoluční psychologií, teorií attachmentu, neurovědami a mindfulness. V článku o CFT je tento přístup výslovně popsaný jako integrativní směr třetí vlny KBT.
Moderní KBT už nepracuje s představou, že stačí technika a vztah je vedlejší. Terapeutický vztah je zásadní. Rogers popsal podmínky terapeutické změny jako autenticitu terapeuta, bezpodmínečné přijetí a empatické porozumění. APA Task Force k evidence-based terapeutickému vztahu uvádí, že terapeutický vztah významně a konzistentně přispívá k výsledku psychoterapie nezávisle na konkrétním typu léčby; za prokazatelně účinné prvky označuje například terapeutickou alianci, empatii a sběr zpětné vazby od klienta.
Novější KBT se stále více zaměřuje na procesy změny napříč diagnózami. Neřeší jen „jakou má klient diagnózu“, ale jaké procesy obtíže udržují: vyhýbání, ruminace, sebekritika, emoční dysregulace, rigidní pravidla, nízká psychologická flexibilita, nízká schopnost sebeuklidnění nebo problematické metakognitivní přesvědčení. Hayes a Hofmann v souvislosti s třetí vlnou KBT popisují posun k process-based care, tedy k terapii zaměřené na konkrétní procesy změny.
A) Behaviorální terapie
Behaviorální terapie je jeden ze základních pilířů KBT. Přinesla důraz na učení, podmiňování, pozorovatelné chování a experimentální ověřování změny.
KBT z behaviorální tradice využívá hlavně:
Behaviorální princip | Jak se používá v KBT |
Klasické podmiňování | vysvětlení vzniku strachu, fobií, panických reakcí |
Operantní podmiňování | práce s posilováním, důsledky chování, odměnami a vyhýbáním |
Expozice | léčba fobií, OCD, paniky, PTSD, sociální úzkosti |
Behaviorální aktivace | práce s depresí, zvyšování kontaktu s odměňujícími aktivitami |
Nácvik dovedností | asertivita, sociální dovednosti, emoční regulace |
Funkční analýza | rozbor spouštěčů, chování a důsledků |
Typický příklad: U sociální úzkosti klient nechodí mezi lidi, protože se bojí hodnocení. Vyhýbání krátkodobě sníží úzkost, ale dlouhodobě ji udržuje. KBT pracuje s postupnou expozicí, behaviorálními experimenty a změnou bezpečnostního chování.
B) Kognitivní psychologie a kognitivní terapie
Druhým pilířem KBT je kognitivní přístup. Ten přinesl představu, že člověk nereaguje jen na situaci samotnou, ale hlavně na význam, který jí připisuje.
KBT z kognitivní tradice využívá:
Kognitivní pojem | Jak se používá v KBT |
Automatické myšlenky | zachycení rychlých interpretací typu „selžu“, „odmítnou mě“ |
Kognitivní zkreslení | katastrofizace, čtení myšlenek, černobílé myšlení |
Jádrová přesvědčení | hlubší přesvědčení typu „nejsem dost dobrý/á“ |
Podmíněná pravidla | „když nebudu perfektní, nebudou mě mít rádi“ |
Schémata | dlouhodobé vzorce vnímání sebe, druhých a světa |
Kognitivní restrukturalizace | hledání alternativních, realističtějších interpretací |
Sokratovské dotazování | vedení klienta k vlastnímu objevování |
Typický příklad: Klient s depresí si po odmítnuté zprávě řekne „nikomu na mně nezáleží“. KBT pomáhá zkoumat důkazy pro a proti, hledat alternativní interpretace a testovat je v realitě.
C) Humanistická terapie a PCA / Rogers
Z humanistického směru, zejména z terapie zaměřené na člověka, přebírá KBT důraz na terapeutický vztah, respekt, přijetí, spolupráci a klientovu autonomii. Ve tvých podkladech je správně uvedeno, že KBT také pracuje s tím, že klient je expert na vlastní život a terapeut je spíše expert na proces změny, strukturu a možné strategie.
KBT z PCA přebírá:
Humanistický prvek | Jak se používá v KBT |
Empatie | terapeut se snaží porozumět klientovu světu |
Bezpodmínečné pozitivní přijetí | klient není redukován na symptom nebo „problémové chování“ |
Kongruence | terapeut je autentický, srozumitelný a transparentní |
Respekt k autonomii | klient má právo volby a aktivně se podílí na terapii |
Spolupráce | agenda, cíle a domácí úkoly se tvoří společně |
Podpora kompetence | klient se učí být vlastním terapeutem |
Důležité ke zkoušce: KBT není direktivní ve smyslu „terapeut ví všechno nejlépe“. Je strukturovaná, ale zároveň spolupracující. Terapeut navrhuje hypotézy, klient je společně ověřuje v praxi.
D) Psychodynamická psychoterapie
KBT se od psychodynamické terapie liší tím, že obvykle více pracuje se současnými udržovacími mechanismy a je více strukturovaná. Přesto z psychodynamiky přebrala několik důležitých témat.
KBT integruje psychodynamické prvky hlavně takto:
Psychodynamický prvek | Jak se objevuje v KBT |
Význam raných zkušeností | práce s jádrovými přesvědčeními a schématy |
Opakující se vztahové vzorce | schémata ve vztazích, interpersonal cycles |
Přenos | klient může reagovat na terapeuta podle starých vztahových zkušeností |
Protipřenos | terapeut sleduje vlastní reakce jako zdroj informací, zejména v supervizi |
Obrany | KBT je může popsat jako vyhýbání, kompenzace, bezpečnostní chování |
Práce s nevědomými vzorci | v KBT spíše jako automatické procesy, schémata a módy |
Nejvíce je tato integrace vidět ve schématerapii. Ta pracuje s ranými maladaptivními schématy, dětskými módy, rodičovskými módy, copingovými strategiemi a terapeutickým vztahem. Používá také práci s imaginací a limited reparenting, což je už výrazně vztahovější a emočnější než klasická kognitivní restrukturalizace.
Není přesné říct, že KBT se stala psychodynamickou. Přesnější je říct, že některé moderní KBT směry využívají psychodynamicky blízká témata, ale zůstávají strukturované, formulací řízené a zaměřené na změnu konkrétních udržovacích mechanismů.
E) Systemická a rodinná terapie
Systemická terapie přinesla důraz na kontext, vztahové systémy a interakční vzorce. KBT tyto prvky využívá hlavně v práci s rodinou, páry, dětmi a dospívajícími, ale i u dospělých klientů, kde jsou obtíže udržovány vztahovým prostředím.
KBT ze systemického směru využívá:
Systemický prvek | Jak se používá v KBT |
Kontext problému | symptom není izolovaný, ale odehrává se ve vztazích |
Rodinné interakce | kdo jak reaguje, co problém posiluje nebo tlumí |
Komunikační vzorce | nácvik jasné komunikace, validace, řešení konfliktů |
Práce s rodiči | psychoedukace, rodičovské strategie, posilování žádoucího chování |
Párový kontext | práce s kritikou, stažením, konfliktním cyklem |
Cirkulární udržování problému | např. úzkost dítěte → úleva rodiče → podpora vyhýbání |
Typický příklad: Dítě se školní úzkostí zůstane doma. Rodič ho omluví, úzkost se krátkodobě sníží, ale dlouhodobě se posílí vyhýbání. KBT zde pracuje nejen s dítětem, ale i s rodiči a školním systémem.
F) Interpersonální terapie
Interpersonální terapie se zaměřuje na vztahy, role, ztráty, konflikty a životní změny. KBT z ní přebírá důraz na vztahové situace jako spouštěče i udržovací faktory obtíží.
KBT využívá interpersonální prvky například u:
Oblast | Příklad práce v KBT |
Sociální úzkost | behaviorální experimenty v kontaktu s lidmi |
Deprese | obnova kontaktů, plánování sociálně odměňujících aktivit |
Konflikty | nácvik asertivity a řešení problémů |
Osamělost | práce s přesvědčeními „nikdo mě nechce“ |
Vztahové vzorce | mapování toho, jak klient interpretuje reakce druhých |
Role a změny | adaptace na rozchod, rodičovství, nemoc, práci |
Typický příklad: Klient si myslí „když řeknu, co potřebuji, druhý mě odmítne“. KBT může využít nácvik asertivní komunikace, behaviorální experiment a následné vyhodnocení, co se skutečně stalo.
G) Gestalt a zážitkové terapie
Z gestalt terapie a širších zážitkových přístupů KBT přebírá práci s emocemi, imaginací, tělem a dialogem mezi částmi osobnosti.
Nejvíce je to vidět ve schématerapii, CFT a některých moderních KBT přístupech.
KBT využívá například:
Zážitková technika | Jak se používá |
Práce se židlemi | dialog mezi kritickou částí, zraněnou částí a zdravým dospělým |
Imaginace | návrat do vzpomínky a její nové emoční zpracování |
Imagery rescripting | přepsání významu traumatické nebo bolestivé vzpomínky |
Práce s tělem | všímání si napětí, postoje, hlasu, dechu |
Tady a teď | sledování aktuálního prožívání během sezení |
Emoční prohloubení | nejde jen rozumově pochopit, ale emočně zažít změnu |
Typický příklad: Klient rozumově ví, že „za zneužití nenese vinu“, ale emočně se stále cítí špinavý a vinný. Klasická kognitivní práce nemusí stačit. Imaginativní přepis může pomoci vytvořit korektivní emoční zkušenost.
H) Existenciální terapie a logoterapie
Existenciální směry a Franklova logoterapie přinesly témata smyslu, hodnot, odpovědnosti, svobody, utrpení a postoje k životním okolnostem. V klasické KBT se tato témata objevovala spíše okrajově, ale v ACT jsou naprosto centrální.
KBT integruje existenciální témata například takto:
Existenciální téma | Jak se používá v KBT |
Smysl | co dává klientovu životu směr |
Hodnoty | podle čeho chce klient žít, ne jen čeho se chce zbavit |
Odpovědnost | co může klient ovlivnit a co ne |
Volba | jak jednat i přes úzkost, bolest nebo nejistotu |
Přijetí limitů | práce s nemocí, ztrátou, chronickou bolestí |
Autenticita | jednání v souladu se sebou |
Typický příklad: Klient s úzkostí čeká, až úzkost zmizí, aby mohl začít žít. ACT by se ptalo: „Co je pro vás důležité natolik, že jste ochotný/á udělat krok i s úzkostí?“
I) Mindfulness a kontemplativní tradice
Mindfulness vstoupila do KBT hlavně skrze třetí vlnu. Neznamená relaxaci, ale všímavé, záměrné a nehodnotící vnímání přítomného okamžiku.
KBT z mindfulness využívá:
Mindfulness prvek | Jak se používá |
Všímavost | pozorování myšlenek, emocí a těla |
Decentrace | „mám myšlenku, že selžu“ místo „selžu“ |
Akceptace | ochota cítit nepříjemné emoce bez okamžitého úniku |
Nehodnocení | menší boj s prožíváním |
Kontakt s přítomností | snížení ruminace a obav |
Soucitný postoj | zejména v CFT a MBCT |
Mindfulness se v KBT nepoužívá jako duchovní praxe sama o sobě, ale jako psychologická dovednost, která pomáhá změnit vztah k vnitřním prožitkům.
Acceptance and Commitment Therapy – ACT
ACT patří do třetí vlny KBT. Jejím cílem není primárně změnit obsah negativních myšlenek, ale změnit vztah k nim a posílit psychologickou flexibilitu.
ACT integruje:
Zdroj | Co ACT přebírá |
Behaviorální tradice | funkční analýza chování, důraz na jednání |
Mindfulness | kontakt s přítomností, akceptace |
Existenciální/humanistická témata | hodnoty, smysluplný život |
Kontextualismus | chování je chápáno v kontextu situace a funkcí |
Hlavní procesy ACT jsou: akceptace, kognitivní defúze, kontakt s přítomným okamžikem, já jako kontext, hodnoty a angažované jednání.
Evidence-based poznámka: Metaanalýza 39 randomizovaných kontrolovaných studií s 1821 pacienty ukázala, že ACT překonala kontrolní podmínky a ve srovnání se zavedenými léčbami, včetně KBT, nebyl nalezen statisticky významný rozdíl; autoři ji označují za potenciálně stejně účinnou u úzkostí, deprese, závislostí a somatických obtíží jako zavedené psychologické intervence.
ACT rozšiřuje KBT od změny obsahu myšlenek k práci s psychologickou flexibilitou, hodnotami a ochotou jednat i v přítomnosti nepříjemných emocí.
Dialektická behaviorální terapie – DBT
DBT vytvořila Marsha Linehan původně pro klienty s hraniční poruchou osobnosti a chronickou suicidální nebo sebepoškozující tendencí. Je výrazně integrativní.
DBT propojuje:
Zdroj | Co DBT přebírá |
Behaviorální terapie | analýza chování, řetězová analýza, posilování |
KBT | práce s myšlenkami, emocemi a chováním |
Dialektická filozofie | rovnováha mezi přijetím a změnou |
Zen/mindfulness | všímavost a přijetí přítomnosti |
Humanistický přístup | validace klientova prožívání |
DBT stojí na dialektice: klient dělá to nejlepší, co umí, a zároveň se musí učit dělat věci jinak. To je typické spojení přijetí a změny.
Hlavní dovednostní moduly DBT:
Modul | Cíl |
Mindfulness | všímat si a popisovat prožívání |
Distress tolerance | přežít krizi bez zhoršení situace |
Emotion regulation | porozumět emocím a regulovat je |
Interpersonal effectiveness | vyjadřovat potřeby a nastavovat hranice |
Evidence-based poznámka: Cochrane review uvádí, že DBT je u hraniční poruchy osobnosti užitečná, mimo jiné vede ke snížení nevhodného hněvu, sebepoškozování a ke zlepšení celkového fungování. Velká randomizovaná studie Linehan a kolegů zjistila, že klienti v DBT měli oproti komunitní terapii expertů lepší výsledky ve většině cílových oblastí a byli přibližně polovičně ohroženi pokusem o suicidium.
DBT je KBT rozšířená o validaci, dialektiku, mindfulness a systematický nácvik dovedností pro klienty s emoční dysregulací.
Mindfulness-Based Cognitive Therapy – MBCT
MBCT propojuje kognitivní terapii s mindfulness. Původně byla vytvořena hlavně pro prevenci relapsu u rekurentní deprese.
MBCT integruje:
Zdroj | Co MBCT přebírá |
Kognitivní terapie | porozumění depresivním myšlenkovým vzorcům |
Mindfulness | všímavost k myšlenkám, emocím a tělu |
Psychoedukace | rozpoznání rizika relapsu |
Skupinová práce | strukturovaný nácvik dovedností |
V MBCT nejde tolik o disputaci myšlenek, ale o rozpoznání, že myšlenky jsou mentální události, ne fakta. Klient se učí všimnout si začátku depresivní spirály dřív, než ho zcela pohltí.
Evidence-based poznámka: Individuální pacientská metaanalýza randomizovaných studií v JAMA Psychiatry ukázala, že MBCT snižovala riziko depresivního relapsu během 60 týdnů oproti skupinám bez MBCT; autoři ji označují za účinnou možnost prevence relapsu u lidí s rekurentní depresí, zejména při výraznějších reziduálních symptomech.
MBCT integruje kognitivní porozumění depresi s mindfulness, aby klient dokázal rozpoznat depresivní myšlenkové vzorce a nereagoval na ně automaticky.
Schématerapie
Schématerapie Jeffreyho Younga vznikla jako rozšíření KBT pro klienty s chroničtějšími, osobnostními a vztahovými obtížemi, kde klasická krátkodobá KBT často nestačila.
Schématerapie integruje:
Zdroj | Co schématerapie přebírá |
KBT | schémata, copingové strategie, změna přesvědčení |
Psychodynamika | význam raných zkušeností a vztahových vzorců |
Attachment | nenaplněné emoční potřeby dítěte |
Gestalt | práce se židlemi, dialog částí |
Zážitkové techniky | imaginace, imagery rescripting |
Humanistický přístup | limited reparenting, bezpečný terapeutický vztah |
Klíčové pojmy: raná maladaptivní schémata, copingové styly, módy, zraněné dítě, rozzlobené dítě, trestající/kritický rodič, zdravý dospělý, laskavý rodič.
Evidence-based poznámka: Velká randomizovaná klinická studie u hraniční poruchy osobnosti zahrnula 495 dospělých v pěti zemích a zjistila, že kombinovaná individuální a skupinová schématerapie byla účinnější než optimální léčba jako obvykle i než převážně skupinová schématerapie při snižování závažnosti BPD.
Schématerapie je integrativní rozšíření KBT, které propojuje kognitivně-behaviorální formulaci se vztahovou, vývojovou a zážitkovou prací.
Compassion Focused Therapy – CFT
CFT Paula Gilberta je třetivlnný KBT směr zaměřený hlavně na stud, sebekritiku a obtíže s přijímáním laskavosti. Propojuje KBT, evoluční psychologii, teorii attachmentu, neurovědy, sociální psychologii a mindfulness.
CFT integruje:
Zdroj | Co CFT přebírá |
KBT | psychoedukace, práce s myšlenkami a chováním |
Evoluční psychologie | model „tricky brain“, systém ohrožení |
Attachment | potřeba bezpečí, péče a uklidnění |
Mindfulness | nehodnotící všímavost k prožívání |
Zážitková práce | imaginace, soucitné já, práce s tónem hlasu |
Neurovědy | práce s regulačními systémy emocí |
CFT rozlišuje tři systémy regulace emocí: systém ohrožení, systém výkonu/chtění a systém uklidnění/bezpečí. Cílem není odstranit hněv, strach nebo výkon, ale vytvořit větší rovnováhu a posílit schopnost sebeuklidnění.
Systematický přehled a metaanalýza z roku 2023 zahrnula 15 studií CFT v klinických populacích a zjistila zlepšení compassion-based ukazatelů i klinických symptomů, ale zároveň upozornila na metodologická omezení a potřebu dalšího výzkumu dlouhodobých efektů.
CFT rozšiřuje KBT o práci se studem, sebekritikou, attachmentem, tělem a soucitnou emoční regulací.
Metakognitivní terapie – MCT
Metakognitivní terapie Adriana Wellse je také blízká moderní KBT, ale posouvá pozornost od obsahu myšlenek k tomu, jak člověk se svým myšlením zachází.
MCT integruje:
Zdroj | Co MCT přináší |
Kognitivní tradice | práce s myšlenkami |
Metakognitivní model | přesvědčení o vlastním myšlení |
Pozornostní procesy | práce s pozorností, ruminací a obavami |
Mindfulness-like prvky | detached mindfulness, odstup od myšlenek |
Transdiagnostický přístup | podobné procesy u různých diagnóz |
Hlavní pojem MCT je CAS – cognitive attentional syndrome, tedy kognitivně-pozornostní syndrom. Ten zahrnuje ruminaci, obavy, monitorování hrozeb a maladaptivní copingové strategie.
Příklad metakognitivního přesvědčení:
Evidence-based poznámka: Systematický přehled a metaanalýza MCT zahrnula 25 studií, z toho 15 randomizovaných kontrolovaných studií, a našla silné účinky zejména u úzkosti a deprese; autoři ale zároveň zdůrazňují potřebu dalších větších randomizovaných studií.
MCT rozšiřuje KBT tím, že nepracuje primárně s pravdivostí myšlenek, ale s přesvědčeními o myšlení a s procesy ruminace, obav a pozornosti.
Směr | Co KBT přebírá | Příklad v praxi |
Behaviorální terapie | učení, expozice, posilování, funkční analýza | expozice u fobie, behaviorální aktivace u deprese |
Kognitivní terapie | automatické myšlenky, přesvědčení, schémata | kognitivní restrukturalizace, záznam myšlenek |
PCA / Rogers | empatie, přijetí, autenticita, spolupráce | validace, klient jako expert na svůj život |
Psychodynamika | rané zkušenosti, vztahové vzorce, přenos/protipřenos | schémata, módy, supervize terapeutovy reakce |
Systemická terapie | rodinný a vztahový kontext | práce s rodiči, párové komunikační vzorce |
Interpersonální terapie | role, konflikty, vztahové situace | nácvik asertivity, vztahové behaviorální experimenty |
Gestalt / zážitkové terapie | práce se židlemi, imaginace, emoční prohloubení | dialog se sebekritikem, imagery rescripting |
Logoterapie / existenciální směry | smysl, hodnoty, odpovědnost | ACT práce s hodnotami a angažovaným jednáním |
Mindfulness | všímavost, akceptace, decentrace | MBCT, ACT, DBT, CFT |
Dialektická filozofie | rovnováha přijetí a změny | DBT validace + změnové strategie |
Attachment teorie | emoční potřeby, bezpečí, rané vazby | schématerapie, CFT, limited reparenting |
Evoluční psychologie | systém ohrožení, bezpečí, sociální motivy | CFT model tří regulačních systémů |
Metakognitivní model | přesvědčení o myšlení, ruminace, obavy | MCT detached mindfulness, attention training |
Terapeut je empatický, validující, transparentní a spolupracující. To je vliv humanistické terapie a zároveň evidence-based prvek psychoterapie. Terapeutický vztah ale v KBT není samoúčelný: vytváří bezpečný rámec pro změnu chování, testování hypotéz, expozici a práci s obtížnými emocemi.
KBT formulace může zahrnovat:
Tady je krásně vidět integrace: problém není vysvětlen jen jednou rovinou.
KBT terapeut může použít různé techniky, ale vždy by měl vědět proč. Například:
Cílem už není jen snížení symptomu. Moderní KBT často pracuje i s tím, aby klient:
Klasická KBT má velmi silnou empirickou podporu napříč řadou diagnóz. Moderní integrativní a třetivlnné přístupy mají také rostoucí evidence base, ale síla evidence se liší podle konkrétní metody a indikace. Například MBCT má dobrou oporu u prevence relapsu rekurentní deprese, DBT u emoční dysregulace a BPD, schématerapie u poruch osobnosti, ACT u širšího spektra obtíží, CFT zejména u studu a sebekritiky a MCT zejména u úzkosti a deprese. Zároveň není správné tvrdit, že třetí vlna je vždy lepší než klasická KBT. Přesnější je říct, že rozšiřuje repertoár KBT o další procesy změny.
Cochrane review ke třetí vlně u akutní deprese například uvádí, že výsledky v daném přehledu naznačovaly krátkodobou účinnost, ale kvalita evidence byla velmi nízká kvůli malému počtu studií a dalším metodologickým omezením. To je dobrý příklad opatrnosti: některé přístupy jsou slibné, ale vždy je potřeba rozlišovat konkrétní diagnózu, metodu a kvalitu studií.