Podle Světové zdravotnické organizace je deprese hlavní příčinou invalidity na celém světě, postihuje více než 300 milionů lidí všech věkových kategorií. Její výskyt roste po celém světě. V USA, navzdory silnému zaměření na štěstí, trpí depresí asi 15 milionů lidí, přičemž počet případů mezi mladými lidmi roste.
Nemohl jsem nic. Zvednout se z postele se zdálo jako nadpřirozený úkol. A pak mi ještě přidali rodiče, který ve mně viděli jen línýho parchanta.
Deprese se může projevovat různými formami, včetně těžké deprese, dysthymie a sezónní afektivní poruchy. Je také klíčovým rysem bipolární poruchy.
Deprese je složitý stav, který ovlivňuje mnoho systémů těla, včetně imunitního systému, a to buď jako příčina nebo důsledek. Narušuje spánek a chuť k jídlu, někdy vede ke ztrátě hmotnosti, zatímco v jiných případech přispívá k přibývání na váze. Úzkost často doprovází depresi a výzkum ukazuje, že tyto dva stavy se nejen často vyskytují společně, ale že také sdílejí podobné zranitelné faktory.
Vzhledem ke své složitosti zůstává úplné pochopení deprese obtížné. Přibývá důkazů, které naznačují, že deprese může sloužit jako nezbytný obranný mechanismus, jakýsi typ vypnutí nebo imobilizace v reakci na nebezpečí nebo porážku, určený k uchování energie a pomoci při přežití.
Výzkumníci zjistili, že náchylnost k depresi může souviset s dietou, a to jak přímo, nedostatečnou konzumací živin, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, tak nepřímo prostřednictvím rozmanitosti bakterií v zažívacím traktu. Deprese ovlivňuje jak náladu, tak myšlenky a způsobuje bolest nejen těm, kteří trpí touto poruchou, ale také jejich blízkým. Tento stav se také stává stále častějším u dětí.
I v nejtěžších případech je deprese velmi dobře léčitelná. Často se vyskytuje cyklicky a včasná intervence může zabránit nebo oddálit další epizody. Mnoho studií ukazuje, že nejúčinnější léčbou je kognitivně-behaviorální terapie, která se zaměřuje na problematické myšlenkové vzorce, s nebo bez použití antidepresiv. Navíc přibývá důkazů, že pravidelná meditace zaměřená na všímavost, buď sama o sobě nebo v kombinaci s kognitivní terapií, může zabránit depresi tím, že snižuje reaktivitu na stresující zážitky a umožňuje jednotlivcům odpojit se od opakujících se negativních myšlenek, které často spouští sestupnou spirálu nálady.
Ne každý, kdo trpí depresí, prožívá všechny symptomy. Někteří lidé zažívají jen několik příznaků, zatímco jiní mohou mít mnoho. Závažnost příznaků se také liší mezi jednotlivci a v průběhu času.
Deprese obvykle zahrnuje trvale smutnou, úzkostnou nebo prázdnou náladu; pocity beznaděje nebo pesimismu; a pocity viny, bezcennosti nebo bezmoci. Může také způsobit ztrátu zájmu nebo potěšení z koníčků a aktivit, které byly kdysi oblíbené, včetně sexu. Běžné příznaky zahrnují sníženou energii, únavu nebo pocit „zpomalení“, stejně jako neklid, podrážděnost a obtíže se soustředěním, zapamatováním nebo rozhodováním. Mnoho lidí s depresí má také myšlenky na smrt nebo sebevraždu.
Deprese může vést k poruchám spánku (nespavost, probuzení brzy ráno nebo nadměrné spaní) a změnám v chování při jídle (změny chuti k jídlu, úbytek nebo přírůstek hmotnosti). Mezi přetrvávající fyzické symptomy mohou patřit bolesti hlavy, zažívací potíže a chronická bolest.
Neexistuje jeden jediný známý původ deprese. Pravděpodobně se jedná o kombinaci genetických, biologických, environmentálních a psychologických faktorů. Velmi negativní zkušenosti – jako je trauma, ztráta blízké osoby, obtížný vztah nebo jakákoli stresující situace, která přesahuje schopnosti vyrovnávání – mohou spustit depresivní epizodu. Následující epizody se mohou objevit s nebo bez zjevného spouštěče.
Deprese není nevyhnutelnou reakcí na negativní životní události. Výzkum stále více naznačuje, že k poklesu nálady dochází tehdy, když takové události vedou k nadměrnému přemítání a negativním myšlenkovým vzorcům, zejména o sobě samém.
Studie zobrazování mozku, jako jsou ty využívající magnetickou rezonanci (MRI), ukazují, že mozky lidí s depresí vypadají jinak než mozky těch, kteří tímto stavem netrpí. Konkrétně oblasti mozku odpovědné za regulaci nálady, myšlení, spánku, chuti k jídlu a chování fungují u depresivních jedinců abnormálně. Nicméně není jasné, které změny v mozku způsobují depresi a které jsou důsledkem poruchy.
Některé druhy deprese se zdají být dědičné, což naznačuje možnou genetickou predispozici k této poruše.
Deprese, dokonce i ty nejtěžší případy, jsou velmi dobře léčitelné poruchy. Stejně jako u mnoha jiných onemocnění platí, že čím dříve léčba začne, tím účinnější může být a tím větší je šance na prevenci recidivy.
Správná léčba deprese začíná vyšetřením u lékaře. Některé léky a určité zdravotní stavy, jako jsou virové infekce nebo onemocnění štítné žlázy, mohou způsobovat stejné příznaky jako deprese, a proto by měly být vyloučeny. Lékař by se měl také zeptat na užívání alkoholu a drog a na to, zda pacient nemá myšlenky na smrt nebo sebevraždu.
Jakmile je diagnóza potvrzena, lze depresi léčit několika způsoby. Nejčastějšími způsoby léčby jsou medikace a psychoterapie. Mnoho studií ukazuje, že kognitivně-behaviorální terapie je velmi účinná, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s farmakoterapií.
Psychoterapie se zaměřuje na myšlenkové vzorce, které vedou k depresi, a studie ukazují, že také pomáhá předcházet recidivě. Léky často pomáhají zmírnit příznaky, jako je silná úzkost, což lidem umožňuje účastnit se smysluplné psychoterapie.
Psychické utrpení má vliv na vaše zdraví: lidé trpící depresí mají třikrát vyšší riziko srdečních onemocnění. Deprese ovlivňuje celé tělo. Oslabuje imunitní systém, zvyšuje náchylnost k virovým infekcím a časem možná i k některým druhům rakoviny, což je silný argument pro včasnou léčbu. Deprese také narušuje spánek, což přispívá k pocitům únavy, zhoršuje koncentraci a celkově podkopává zdraví.
Lidé trpící depresí mají také vyšší výskyt cukrovky a osteoporózy. Někdy se deprese projevuje jako trvalý nízký stav nálady, známý jako dystymie, která je obvykle charakterizována roky trvajícím obdobím nízké energie, nízkého sebevědomí a neschopnosti zažívat radost.
Každý občas zažívá špatnou náladu. Klinická deprese je však pervazivní zkušeností opakujících se negativních myšlenek, beznaděje a nedostatku energie. Není to známka osobní slabosti nebo stav, který by bylo možné přemoci silou vůle. Lidé s depresí se nemohou jednoduše „sebrat“ a zlepšit svůj stav.
Nepomáhá ani to, že moderní život nese rostoucí tlak. Klade se důraz na úspěch v raném dětství na úkor volné hry, kulturní posun směrem od přímého sociálního kontaktu ve prospěch elektronického spojení a zaměření na materiální bohatství na úkor bohatých zážitků a sociálního kontaktu. To vše má svůj vliv.
Existují však určité důkazy, že i přes bolest, kterou deprese přináší, může mít pozitivní účel, když přináší způsoby myšlení, které nutí člověka soustředit se na problémy jako předzvěst jejich řešení. Někteří vědci předpokládají, že deprese může člověka postrčit k potřebnému sebeuvědomění.
Když lidé hovoří o depresi, obvykle mají na mysli unipolární depresi, což je trvalý stav smutku, apatie, beznaděje a ztráty energie. Říká se jí také velká deprese.
Depresivní epizody se také vyskytují u bipolární poruchy, což je stav charakterizovaný obdobími deprese střídajícími se s obdobími vysoké energie (mánie). Lidé přecházejí mezi těmito dvěma póly nálady, někdy během několika dnů, jindy po letech, často s obdobím stability mezi nimi.
Narození dítěte může způsobit výkyvy nálady nebo záchvaty pláče v prvních dnech nebo týdnech po porodu, tzv. poporodní blues. Pokud je tato reakce závažnější a trvá déle, je považována za poporodní depresi, což je stav vyžadující léčbu, protože může narušit schopnost rodiče pečovat o své dítě.
Deprese se může také objevovat sezónně, zejména v zimních měsících, kdy je nedostatek slunečního světla. Známá jako sezónní afektivní porucha, neboli SAD, často se zlepšuje při každodenním vystavení specifickým typům umělého světla.
Deprese proniká hluboko do biologie, aby vyvolala mnoho jejích příznaků, od narušení spánku a neschopnosti zažívat radost po nedostatek motivace a pocity viny. Kvůli její složitosti – a vzhledem k tomu, jak moc přispívá k lidskému utrpení – je biologie deprese hlavním předmětem současného výzkumu.
Přehnaná aktivace stresové reakce, změny v aktivitě různých neurotransmiterů v mozku, snížená efektivita nervových okruhů a tvorby nervových buněk, poruchy v energetickém využití nervových buněk, pronikání zánětlivých látek do mozku, narušení 24hodinového (cirkadiánního) rytmu mozku – to vše hraje roli při vzniku nebo průběhu deprese a ovlivňuje typ a závažnost příznaků.
Většina sebevražd souvisí s nějakou formou psychiatrického onemocnění, zejména s depresí, a čím závažnější je deprese, tím vyšší je riziko. Přesto většina lidí s těžkou depresí nezemře vlastní rukou.
Výzkumy ukazují, že asi 5 procent depresivních lidí může mít sebevražedné myšlenky—tzv. suicidální ideace. Jen malá část z nich si skutečně plánuje vzít život.
Nejzřetelnějším varovným signálem sebevraždy je mluvení o touze zemřít. Nejlepší způsob, jak zjistit, zda hrozí riziko sebevraždy, je se přímo zeptat.
Duševní onemocnění, jako je deprese, stále častěji postihují mladé lidi, včetně předškoláků. Zejména u dětí vyžaduje deprese aktivní léčbu, protože může narušovat normální vývoj.
Deprese se u dětí může projevovat podobně jako u dospělých, například smutkem, únavou a ztrátou zájmu. U dětí se však často projevuje podrážděností a může se také projevit hněvem a problematickým chováním.
Deprese u dětí může mít mnoho příčin. Může to být reakce na šikanu, a existuje dostatek důkazů o tom, že sociální média hrají roli v depresi mladých lidí. Dalším faktorem může být úbytek volné hry, která byla tradičně prostředkem k řešení obav dětí a zdrojem velké radosti.
Pokud pociťujete dlouhodobý smutek, úzkost nebo ztrátu zájmu o činnosti, které vás dříve bavily, může být na čase vyhledat psychoterapeutickou podporu. Dalšími signály mohou být problémy se spánkem, změny v chuti k jídlu, potíže se soustředěním nebo myšlenky na beznaděj či sebevraždu.
Psychoterapie vám může pomoci lépe porozumět svým pocitům, najít způsoby, jak se s nimi vyrovnat, a vrátit se k plnohodnotnému životu. Nečekejte, až se příznaky zhorší; čím dříve vyhledáte pomoc, tím lépe.
