Výzkumy naznačují, že pandemie COVID-19, sociální izolace a nejistota budoucnosti vyvolaly nárůst duševních problémů u dětí a dospívajících. Dle dat z Národního ústavu duševního zdraví u nás každé čtvrté dítě vykazuje příznaky úzkostných či depresivních poruch . Na tento trend upozorňuje i psycholožka Radka Víchová, která upozorňuje, že současné děti čelí různým tlakům.
Sebepoškozování je složitý fenomén, který často slouží jako prostředek k vyrovnání se s nepříjemnými emocemi, jako je pocit viny, hanby či prázdnoty. Radka vysvětluje, že mnohé děti volí sebepoškozování jako způsob, jak se zbavit intenzivních emocí nebo naopak, jak pracovat s emoční prázdnotou. Data ukazují, že zhruba 18 % dospívajících má zkušenost se sebepoškozováním. Jde o vážný problém, který si zaslouží naši pozornost a citlivé vedení k alternativním způsobům zvládání emocí.
Poruchy příjmu potravy, jako anorexie nebo bulimie, často vycházejí z potřeby kontroly. Dále, studie ukazují, že děti a dospívající, kteří tráví více času na sociálních médiích, jsou více vystaveni nereálným ideálům krásy, což může vést ke zkreslenému vnímání vlastního těla. Radka nám připomíná, že častokrát poznámky jako „budeme hubnout do plavek“ mohou být kolikrát spouštěčem nezdravých jídelních návyků.
Základem je otevřená komunikace. Děti často potřebují bezpečný prostor, kde mohou mluvit o svých obavách a problémech, aniž by se cítily odsuzovány. Pomoci může i posílení tzv. copingových dovedností, což jsou techniky, jak zvládat stres a těžké situace, aniž by si ubližovaly nebo se uchylovaly k nezdravým návykům.
Více se dozvíte v podcastu na Spotify nebo Apple Podcasts.
Potýkáte se s těmito potížemi? Neváhejte a ozvěte se nám! Jsme tu pro vás.
