Jak nás formují naše myšlenkové vzorce? Kognitivní schémata podle Aarona Becka

Aaron T. Beck definoval kognitivní schémata jako základní myšlenkové vzorce, které utvářejí náš pohled na svět, sebe a druhé. Tato schémata, často vytvořená v dětství, mohou být pozitivní i negativní, a ovlivňují naše emoce a chování – například přesvědčení „musím být dokonalý/á“ může vést k úzkosti a stresu. Terapie zaměřená na identifikaci a změnu nevhodných schémat pomáhá zlepšovat psychickou pohodu a mezilidské vztahy.

Jak nás formují naše myšlenkové vzorce?

Kognitivní teorie osobnosti vysvětluje, jak si lidé utvářejí pohled na svět, sebe samé a druhé. Americký psychiatr Aaron T. Beck zavedl pojem kognitivní schémata – základní přesvědčení a myšlenkové vzorce, které řídí naše vnímání, emoce i chování. Jak tato schémata vznikají a jak ovlivňují náš život?

Co jsou kognitivní schémata?

Kognitivní schémata jsou „brýle“, skrze které vnímáme realitu. Jde o základní přesvědčení o sobě, ostatních lidech a světě. Mohou být pozitivní, ale i negativní, a často fungují nevědomě. Například:

  • „Pokud udělám chybu, znamená to, že jsem selhal/a jako člověk.“
  • „Nemohu být šťastný/á, pokud mě druzí lidé nemají rádi.“

Podle Becka se tato schémata vytvářejí v dětství na základě zkušeností. Můžou být dlouho „skrytá“, ale určitá událost je může aktivovat, což může vést k psychickým problémům, jako jsou deprese nebo úzkosti.

Typy kognitivních schémat

Beck rozdělil schémata do tří oblastí:

  1. Výkon: Zaměřená na potřebu uspět.
    • „Musím být nejlepší ve všem, co dělám.“
    • „Pokud neuspěji, nemám žádnou hodnotu.“
  2. Přijetí: Týkající se potřeby být milován a uznáván.
    • „Moje hodnota závisí na tom, co si o mně ostatní myslí.“
    • „Nemohu žít bez lásky druhých.“
  3. Moc: Spojená s potřebou kontroly.
    • „Všichni mě musí poslouchat.“
    • „Nikomu se nedá věřit.“
Jak schémata ovlivňují náš život?

Kognitivní schémata určují, jak si vykládáme situace. Například pokud má někdo schéma „musím být dokonalý/á“, bude se přehnaně soustředit na detaily a bude zažívat úzkost, pokud udělá chybu. Tato schémata ovlivňují nejen naše myšlení, ale také emoce a chování.

Co dělat, když nám schémata škodí?

V terapii se terapeut s klientem zaměřuje na identifikaci nevědomých schémat. Například když klient v konkrétní situaci zažívá úzkost, společně zkoumají, jaké myšlenky za ní stojí. Tato schémata pak zpochybňují a nahrazují je funkčnějšími, která vedou k zdravějším reakcím.

Schémata a poruchy osobnosti

Beck ukázal, že některé poruchy osobnosti souvisí s pevnými, negativními schématy. Například:

  • Vyhýbavá osobnost: „Kdyby mě lidé poznali, odmítli by mě.“
  • Narcistická osobnost: „Jsem lepší než ostatní.“
  • Hraniční osobnost: „Lidé mě vždy zradí.“

Tato schémata mohou být důsledkem traumat z dětství a vedou k omezeným možnostem chování, což zvyšuje stres.

Proč je důležité schémata zkoumat?

Porozumění našim kognitivním schématům nám umožňuje lépe pochopit, proč jednáme určitým způsobem. Terapie založená na těchto poznatcích nám pomáhá měnit nevhodné vzorce myšlení, což vede k lepším vztahům, větší spokojenosti a schopnosti lépe zvládat životní situace.

Pokud si myslíte, že byste potřebovali podporu v porozumění svých schémat, neváhejte se a obraťte se na jednoho z našich terapeutů/ek.

Infografiky