Kognitivní procesy
Tato oblast zahrnuje výběr a zpracování informací ve formě myšlenek, představ a vzpomínek.
- Typické rysy:
- Automatické myšlenky (např. „Jsem k ničemu“).
- Selektivní abstrakce – zaměření na negativní detaily, ignorování pozitivních aspektů.
- Kognitivní omyly (např. katastrofizace, závěry skokem).
- Sebeobviňování a metakognice (např. „Jsem blázen, když mám tyto obavy“).
Emocionální reakce
Primární emoce jsou přímou reakcí na podněty (např. úzkost, vztek). Sekundární emoce pak odrážejí reakci na tyto primární pocity, často jako důsledek vyhýbavých strategií.
- Primární emoce: Strach, smutek, vztek, radost.
- Sekundární emoce: Otupění, depersonalizace, rezignace.
- Příklady:
- Úzkost z automatických myšlenek („Co když omdlím?“).
- Bezmoc z neschopnosti situaci ovlivnit.
Tělesné reakce
Psychické poruchy často ovlivňují tělesné prožívání. Tyto reakce se dělí na:
- Nervosvalové: Zvýšené napětí svalů, třes, bolesti hlavy.
- Vegetativní: Bušení srdce, pocení, závratě, sucho v ústech, bolesti břicha.
Tyto tělesné příznaky mohou být vnímány jako „důkazy“ vážných onemocnění, což posiluje úzkostné stavy (např. u hypochondrie).
Chování
Chování může být analyzováno podle jeho funkce:
- Performační chování: Viditelný projev emočního stavu, např. pláč, křik, nervózní pobíhání.
- Zabezpečovací chování: Slouží k předcházení negativním prožitkům, např.:
- Pacient s úzkostí si vždy bere lék na uklidnění.
- Posttraumatická oběť nosí slzný plyn.
- Hypochondr se opakovaně kontroluje u lékařů.
- Vyhýbavé chování: Snaha vyhnout se situacím, které mohou vyvolat stres nebo nepříjemné emoce, např.:
- Sociální fobie: vyhýbání se veřejným vystoupením.
- PTSD: vyhýbání se situacím připomínajícím trauma.
- Interpersonální chování:
- Vyhledávání ujištění (např. pacient s OCD se opakovaně ptá, zda vypnul troubu).
- Sociální izolace (např. depresivní pacient se vyhýbá kontaktu s lidmi).
- Agresivní chování: obviňování, podrážděné výbuchy.
