Jak se projevují psychické poruchy?

Psychické poruchy lze pochopit skrze čtyři vzájemně propojené oblasti, které se v terapii často analyzují: kognitivní procesy, emocionální reakce, tělesné reakce a chování. Tyto oblasti se vzájemně ovlivňují a vytvářejí komplexní obraz psychického stavu jedince.

Čtyři základní oblasti projevů

Kognitivní procesy

Tato oblast zahrnuje výběr a zpracování informací ve formě myšlenek, představ a vzpomínek.

  • Typické rysy:
    • Automatické myšlenky (např. „Jsem k ničemu“).
    • Selektivní abstrakce – zaměření na negativní detaily, ignorování pozitivních aspektů.
    • Kognitivní omyly (např. katastrofizace, závěry skokem).
    • Sebeobviňování a metakognice (např. „Jsem blázen, když mám tyto obavy“).

Emocionální reakce

Primární emoce jsou přímou reakcí na podněty (např. úzkost, vztek). Sekundární emoce pak odrážejí reakci na tyto primární pocity, často jako důsledek vyhýbavých strategií.

  • Primární emoce: Strach, smutek, vztek, radost.
  • Sekundární emoce: Otupění, depersonalizace, rezignace.
  • Příklady:
    • Úzkost z automatických myšlenek („Co když omdlím?“).
    • Bezmoc z neschopnosti situaci ovlivnit.

Tělesné reakce

Psychické poruchy často ovlivňují tělesné prožívání. Tyto reakce se dělí na:

  • Nervosvalové: Zvýšené napětí svalů, třes, bolesti hlavy.
  • Vegetativní: Bušení srdce, pocení, závratě, sucho v ústech, bolesti břicha.

Tyto tělesné příznaky mohou být vnímány jako „důkazy“ vážných onemocnění, což posiluje úzkostné stavy (např. u hypochondrie).

Chování

Chování může být analyzováno podle jeho funkce:

  • Performační chování: Viditelný projev emočního stavu, např. pláč, křik, nervózní pobíhání.
  • Zabezpečovací chování: Slouží k předcházení negativním prožitkům, např.:
    • Pacient s úzkostí si vždy bere lék na uklidnění.
    • Posttraumatická oběť nosí slzný plyn.
    • Hypochondr se opakovaně kontroluje u lékařů.
  • Vyhýbavé chování: Snaha vyhnout se situacím, které mohou vyvolat stres nebo nepříjemné emoce, např.:
    • Sociální fobie: vyhýbání se veřejným vystoupením.
    • PTSD: vyhýbání se situacím připomínajícím trauma.
  • Interpersonální chování:
    • Vyhledávání ujištění (např. pacient s OCD se opakovaně ptá, zda vypnul troubu).
    • Sociální izolace (např. depresivní pacient se vyhýbá kontaktu s lidmi).
    • Agresivní chování: obviňování, podrážděné výbuchy.
Modifikující faktory

Míra nepohody spojené s psychickou poruchou je ovlivněna specifickými faktory, které mohou příznaky zhoršovat nebo zmírňovat:

  • Pozitivní vlivy: Přítomnost blízké osoby, klidné prostředí, sociální podpora.
  • Negativní vlivy: Stresující prostředí, přítomnost velkého množství lidí, osamělost.

Příklad: Pacient s agorafobií může zvládnout nákup, pokud je obchod prázdný a doprovází ho blízký člověk. Naopak při dlouhém čekání ve frontě může zažít paniku.

Propojení oblastí: Příklad PTSD

Jednotlivé oblasti projevů psychické poruchy jsou vzájemně propojené:

  • Kognice: Automatické myšlenky („Co když mě někdo znovu napadne?“).
  • Emoce: Strach, bezmoc, vztek.
  • Tělesné reakce: Bušení srdce, pocení, napětí.
  • Chování: Vyhýbání se situacím připomínajícím trauma, izolace od ostatních.
Sociální vlivy a podpora

Rodinné prostředí a reakce blízkých hrají klíčovou roli při léčbě a zvládání psychických poruch.

  • Podporující prostředí: Poskytuje emoční oporu, pomáhá zlepšit psychický stav.
  • Kritické prostředí: Časté konflikty nebo odmítání mohou zhoršit průběh nemoci a zvyšovat riziko relapsu.

Příklad: Pacientka s PTSD po znásilnění může zažívat větší úzkosti a izolaci, pokud její rodina bagatelizuje její prožitek nebo ji obviňuje.

Shrnutí

Psychické poruchy nejsou izolované fenomény – ovlivňují myšlení, emoce, tělo i chování a jsou formovány sociálními interakcemi a prostředím. Jejich léčba vyžaduje holistický přístup, který bere v úvahu všechny tyto dimenze.

Infografiky