Jak si tvoříme vlastní pohled na svět? Kellyho teorie osobních konstruktů

George Kelly popsal osobní konstrukty jako naše individuální „brýle,“ kterými nahlížíme na svět, tvořené názory a postoje, jež pomáhají chápat události a rozhodovat se. Tyto konstrukty, jako například „dobré vs. špatné“ nebo „přátelské vs. nepřátelské,“ se mohou měnit, když narazíme na nové zkušenosti, které je vyvracejí. Kellyho teorie zdůrazňuje, že aktivně tvoříme svůj pohled na svět a máme schopnost jej přizpůsobovat, což nám pomáhá lépe zvládat výzvy a rozumět druhým.

Jak si tvoříme vlastní pohled na svět?

George Alexander Kelly, americký psycholog, přišel v roce 1955 s teorií, která se snaží vysvětlit, jak lidé vnímají a interpretují svět kolem sebe. Jeho myšlenky položily základy kognitivních teorií a dodnes ovlivňují psychologii. Co vlastně Kelly zjistil, a jak jeho teorie funguje v praxi?

Kelly věřil, že každý z nás je jako vědec. Snažíme se pochopit, co se děje kolem nás, předvídat budoucnost a přizpůsobovat se tak, abychom se cítili dobře. Podle něj nevnímáme realitu objektivně – každý z nás si ji interpretuje po svém. Tyto interpretace, nebo-li osobní konstrukty, nejsou pevné, ale můžeme je měnit a nahrazovat.

Například pokud si myslíte, že „šéf je vždycky přísný,“ můžete toto přesvědčení změnit, když zjistíte, že váš šéf vás jednou pochválil. Tímto způsobem si lidé tvoří šablony, které jim pomáhají chápat, co se děje, a rozhodovat se.

Konstrukty jsou něco jako brýle, skrz které se díváme na svět. Jsou to naše názory, postoje nebo myšlenkové vzorce, díky nimž si třídíme události a lidi. Tyto konstrukty jsou často dvojpolární, například:

Dobré vs. špatné
Silné vs. slabé
Přátelské vs. nepřátelské

Každý má své vlastní konstrukty, a ty mohou být flexibilní nebo pevné. Například někdo může mít striktní názor na „správný způsob“ dělání věcí, což může způsobit problémy ve spolupráci s ostatními.

Když narazíme na situaci, kterou náš konstrukt nedokáže vysvětlit, můžeme jej upravit nebo vytvořit nový. Pokud například zjistíte, že váš konstrukt „cizinci jsou nezdvořilí“ neplatí, protože vám cizinec pomohl s kufrem, můžete tento pohled změnit.

Kelly zdůrazňoval, že lidé z podobného prostředí často vnímají svět podobně. Díky tomu si dokážeme porozumět a fungovat v sociálních rolích, jako je přátelství, partnerství nebo spolupráce. Úspěšná sociální interakce závisí na tom, nakolik chápeme, jak druzí vidí svět.

Kellyho teorie byla kritizována za to, že málo řeší emoce a motivaci. Přesto je jeho přístup ceněn pro důraz na aktivní roli člověka v tvorbě vlastního pohledu na svět. Díky této teorii chápeme, že naše vnímání není pevné a že si realitu můžeme přizpůsobovat.

Kellyho teorie ukazuje, že nejsme pasivní oběti okolností. Aktivně tvoříme svůj pohled na svět a díky tomu máme možnost měnit své zkušenosti a přístupy. To nám pomáhá nejen lépe zvládat životní výzvy, ale také lépe chápat druhé a spolupracovat s nimi. Pokud si myslíte, že byste potřebovali podporu v porozumění svých konstruktů, neváhejte se a obraťte se na jednoho z našich terapeutů/ek.