Kognitivní omyly: Jak nám naše mysl občas hází klacky pod nohy

Kognitivní omyly jsou chyby v myšlení, jako je nadměrné zevšeobecnění nebo černobílé vidění, které zkreslují naše vnímání situací a mohou vést k úzkosti nebo depresi. Tyto automatické myšlenky často neodpovídají realitě, ale posilují negativní vzorce chování a emocí. Terapie zaměřená na identifikaci a změnu těchto omylů pomáhá vytvářet realističtější pohled na svět a zlepšuje životní pohodu.

Kognitivní omyly: Jak nám naše mysl občas hází klacky pod nohy

Každý z nás se někdy dopouští chyb v myšlení. Tyto chyby, označované jako kognitivní omyly, ovlivňují to, jak hodnotíme události kolem nás, a mohou negativně působit na naše emoce i chování. Jak k nim dochází, proč si je neuvědomujeme, a co s tím můžeme dělat?

Co jsou kognitivní omyly?

Kognitivní omyly jsou automatické chyby v myšlení, které vedou k nesprávným závěrům. Například:

  • Pokud vám partner něco vytkne, můžete si hned myslet: „Vůbec mě nemá rád, pořád mě jen kritizuje.“
    Tento závěr je ovlivněn dvěma běžnými kognitivními omyly:
  1. Nadměrné zevšeobecnění: Kritika = nemá mě rád.
  2. Přehánění: Partner mě pořád kritizuje.

Tyto chyby si často neuvědomujeme, protože vidíme pouze konečný závěr a nejsme si vědomi zkresleného procesu, který k němu vedl.

Typické chyby v myšlení

Aaron Beck, průkopník kognitivní terapie, popsal několik druhů kognitivních omylů, které ovlivňují naše myšlení:

  1. Nepodložené závěry: Docházíme k přesvědčení bez dostatečných informací.
  2. Zkreslený výběr faktů: Vidíme jen to, co potvrzuje naše přesvědčení, a ignorujeme zbytek.
  3. Nadměrné zevšeobecnění: Z jedné zkušenosti vyvozujeme závěry pro všechny podobné situace.
  4. Přehánění a bagatelizace: Některým věcem přikládáme příliš velkou váhu, jiné naopak zlehčujeme.
  5. Vztahovačnost: Máme pocit, že vše, co se děje, se týká přímo nás.
  6. Černobílé myšlení: Vidíme svět jen v krajnostech – všechno je buď dobré, nebo špatné.
  7. Čtení myšlenek: Myslíme si, že víme, co si druzí myslí, aniž bychom to ověřili.
  8. Negativní věštby: Očekáváme vždy nejhorší možné výsledky.
  9. Diskvalifikace pozitivního: Pozitivní události odmítáme jako náhodné nebo bezvýznamné.
  10. Argumentace emocemi: Posuzujeme situace na základě toho, jak se cítíme, a ne na základě faktů.
Jak nás kognitivní omyly ovlivňují?

Kognitivní omyly posilují negativní myšlenkové vzorce, což může vést k maladaptivním emocím, jako jsou úzkost nebo deprese. Například člověk s přesvědčením „Lidem se nedá věřit“ bude neutrální nebo dokonce přátelské chování ostatních vnímat jako falešné a nepřátelské.

Jak můžeme chyby v myšlení překonat?

V terapii je důležité tyto omyly rozpoznat a kriticky je přezkoumat. Terapeut s klientem zkoumá konkrétní situace, hledá důkazy pro a proti myšlenkám, které klientovi způsobují problémy, a pomáhá vytvářet realističtější pohled na situaci.

Rovnováha mezi asimilací a akomodací

Naše kognitivní schémata (základní přesvědčení o světě) se neustále mění pod vlivem nových zkušeností. Tento proces probíhá ve dvou fázích:

  1. Asimilace: Nové informace zapadnou do stávajícího schématu.
  2. Akomodace: Schéma se mění pod vlivem nových zkušeností.

Pokud je asimilace příliš rigidní, hrozí ztráta kontaktu s realitou. Naopak nadměrná akomodace může vést k nejistotě a ztrátě identity. Kognitivní omyly často brání změně schémat, což je důvod, proč je důležité s nimi aktivně pracovat.

Proč je důležité kognitivní omyly řešit?

Kognitivní omyly jsou běžné, ale pokud se objevují často a systematicky, mohou vážně ovlivnit naše emoce, vztahy a životní pohodu. Naučit se je rozpoznat a přehodnocovat je klíčem k lepšímu zvládání stresu a negativních emocí a ke zdravějšímu přístupu k sobě i druhým.

Pokud si myslíte, že byste potřebovali podporu v porozumění svých kognitivních omylů, neváhejte se a obraťte se na jednoho z našich terapeutů/ek.

Vyberte si terapeuta
Infografiky