Psychosomatika se týká fyzických příznaků, které se zhoršují nebo komplikují vlivem psychických faktorů. U psychosomatických nemocí hrají emocionální stres nebo jiné psychické problémy klíčovou roli v průběhu fyzických příznaků.
Například deprese může přispívat k psychosomatickým nemocem, zejména pokud je imunitní systém těla oslaben silným nebo chronickým stresem. Často se mylně domníváme, že psychosomatické poruchy jsou jen „v hlavě“. Ve skutečnosti jsou tyto příznaky reálné a vyžadují léčbu stejně jako jakékoli jiné onemocnění.
Bohužel, společenské stigma spojené s psychosomatickými nemocemi brání některým lidem v tom, aby vyhledali léčbu. Stigma se také objevuje v oblasti výzkumu a medicíny, částečně kvůli osobním zkušenostem samotných zdravotnických odborníků.
Měla jsem toho hodně, to určitě. Ale nikdy jsem si nemyslela, že mi to tělo bude komunikovat ekzémem a lupénkou. Pořád jsem chodila k dermatologům a ti mi nepomohli. Nepotřebovala jsem kouzelný krém... musela jsem zpomalit a zpracovat si nějaké svoje témata a lupénka byla fuč.
Tamara (27)
Pochopení, jak duševní a emocionální stres může vést k fyzickým příznakům, může pomoci snížit jeho dopad na vaše zdraví. Mezi běžné fyzické příznaky stresu patří:
Psychosomatické příznaky podle pohlaví
Fyzické příznaky stresu se mohou lišit podle pohlaví. Například osoby, kterým bylo při narození přiděleno ženské pohlaví, často během stresu zažívají únavu (i přes dostatečný spánek), podrážděnost, nadýmání břicha a změny v menstruačním cyklu.
Naopak osoby, kterým bylo při narození přiděleno mužské pohlaví, mohou při stresu pociťovat bolesti na hrudi, zvýšený krevní tlak a změny v sexuální touze.
Psychosomatické příznaky podle věku
Stresové příznaky se také liší podle věku. Děti často vykazují fyzické příznaky stresu, protože nemají dostatečné jazykové schopnosti, aby vyjádřily své pocity. Dítě, které má problémy ve škole, si může často stěžovat na bolesti břicha nebo hlavy.
Teenageři mohou zažívat zvláště intenzivní stres, zejména během období významných sociálních a hormonálních změn. Dospělí mohou tyto příznaky stresu zaměňovat za typický „teenagerský neklid“ místo toho, aby je rozpoznali jako příznaky deprese.
Starší dospělí mohou také trpět depresí, zejména pokud čelí izolaci, ztrátám, zármutku nebo zdravotním problémům. Pokud pečujete o starší osobu, je důležité rozpoznat příznaky deprese u starších lidí.
Psychogenní a psychosomatická bolest zahrnují fyzické příznaky, ale mají mírně odlišné významy:
Přestože přesné mechanismy, jak stres způsobuje fyzické příznaky, nejsou zcela pochopeny, je známo, že stres a deprese se mohou projevovat jako fyzická bolest nebo nemoc. Užitečné přirovnání srovnává tělo s tlakem hrncem. Pokud může uniknout pára, hrnec funguje správně. Pokud však tlak narůstá bez uvolnění, hrnec nakonec praskne v nejslabším místě.
Podobně se stresová onemocnění často vyvíjejí v nejzranitelnějších částech těla. Pokud je někdo pod neustálým stresem a nemůže vyjádřit své emoce, může dosáhnout bodu zlomu, což vede k fyzickým příznakům nebo těžké depresi.
Můžete si v retrospektivě všimnout varovných signálů, jako je zvýšená bolest krku během stresu, pokud v této oblasti často nosíte napětí. Mezi další běžné stresové příznaky patří bolesti zad, žaludeční potíže a bolesti hlavy.
Stres může také oslabit imunitní systém, což vás činí náchylnějšími k infekcím, jako je nachlazení nebo chřipka, a prodlužuje dobu zotavení. Reakce těla na stres, při níž se uvolňují chemické látky jako adrenalin, je prospěšná v krátkodobých nouzových situacích. Pokud se však tyto chemické látky uvolňují neustále kvůli chronickému stresu, mohou spíše škodit než pomáhat.
Když navštívíte lékaře s fyzickými příznaky, nejprve hledají fyzické příčiny. Pokud žádná zřejmá příčina není nalezena, může být diagnostika a vytvoření léčebného plánu obtížné. Pokud trpíte psychosomatickou poruchou, můžete mít pocit, že lékař vaše příznaky nebere vážně, podezřívá vás z přehánění nebo si myslí, že je to jen ve vaší hlavě. Je však zásadní, aby lékař pochopil základní příčinu vašich příznaků, aby mohl poskytnout účinnou léčbu.
Pokud není nalezena jasná fyzická příčina, jako je zranění nebo infekce, může se vnímavý zdravotník zeptat na váš emocionální stav. Cílem je identifikovat a léčit stresové příčiny, podobně jako při léčbě fyzického zranění nebo nemoci.
Když se lékař ptá na stres ve vašem životě, neznamená to, že vaše bolest není skutečná. Fyzické příznaky vyvolané stresem jsou skutečně reálné, ale vznikají jiným mechanismem než například zlomenina kosti.
Porucha somatických symptomů
Psychosomatické příznaky jsou někdy klasifikovány jako porucha somatických symptomů. Tato porucha nastává, když lidé zažívají fyzické příznaky, které nelze spojit s žádným zdravotním stavem. Postihuje přibližně pět až sedm procent populace a vyznačuje se výraznou úzkostí ohledně těchto fyzických příznaků.
Můžete být odesláni k odborníkovi na duševní zdraví, ale to neznamená, že vaše fyzické příznaky jsou jen psychického původu. Naučit se účinně zvládat stres je důležité, i když to může trvat nějaký čas. Mezitím vám lékař může předepsat léky, terapie zaměřené na uvědomění si přítomnosti (mindfulness) nebo kognitivní terapii, aby vám pomohl zmírnit fyzickou bolest a další příznaky.
Například pokud vás trápí bolest krku, která se zhoršuje stresem, naučit se zvládat stresové spouštěče může být užitečné—i když samotná bolest je velmi reálná.
Stres, přestože začíná v mozku, může způsobit uvolňování chemických látek, jako je kortizol, které mohou způsobit zánět svalů na krku a vyvolat skutečnou fyzickou bolest, kterou vám lékař může léčit.
Vyhledání psychoterapeutické podpory je vhodné v případě, kdy se objevují fyzické potíže, pro které neexistuje jasné medicínské vysvětlení, nebo když tradiční léčba nevede k očekávanému zlepšení.
Psychosomatická onemocnění často souvisejí s nevyřešenými emocemi, stresem či problémy v mezilidských vztazích.
Psychoterapie může pomoci odhalit a léčit tyto skryté příčiny tím, že pacientovi nabídne prostor pro prozkoumání jeho vnitřního světa a uvolnění potlačených emocí. Je také užitečná v případech, kdy fyzické příznaky reagují na stres, například se zhoršují v náročných situacích.