Stres se obecně vztahuje ke dvěma věcem: psychologickému vnímání tlaku na jedné straně a reakci těla na něj na straně druhé, přičemž tato reakce zahrnuje různé systémy, od metabolismu po svaly a paměť.
Určitá míra stresu je nezbytná pro všechny živé organismy; je to způsob, jakým čelí a reagují na výzvy a nejistoty existence. Vnímání nebezpečí spouští automatický reakční systém, známý jako reakce boje nebo útěku, který se aktivuje hormonálními signály a připravuje organismus buď na setkání s hrozbou, nebo na útěk.
Byl jsem pořád v práci, to víte... gastro. Tam je stres normální, já ho měl vlastně docela rád. Hnalo mě to kupředu. Ale prostě jednoho dne mě to začlo lámat... A pak přišla ta rakovina, no strašný.
Stresová událost—například náhlý výskyt hada na cestě nebo strach ze ztráty zaměstnání, když na vás křičí šéf—spouští řetězovou reakci hormonů, včetně adrenalinu a kortizolu, které zaplavují tělo.
Tyto hormony zvyšují tepovou frekvenci a podporují cirkulaci krve, aby umožnily rychlou akci, mobilizují tuky a cukry pro okamžitou energii, zaměřují pozornost na sledování nebezpečí, připravují svaly na pohyb a další.
Tato záchranná reakce však byla určena k řešení krátkodobých, život ohrožujících problémů, nikoli k řešení dlouhodobých potíží, jako jsou každodenní dopravní zácpy nebo manželské problémy—což jsou některé z mnoha výzev, které dnes mohou narušit stresovou reakci.
Mnoho lidí dnes neustále bojuje se stresem a úzkostí. Společenská posedlost produktivitou, neustálý příliv digitálních informací, stále sedavější životní styl a pocity přetížení mohou přispívat k tomu, že mnoho lidí cítí stres.
Chronický stres může být často obtížné rozpoznat, protože se může objevit i bez závažné nebo akutní události. Různé faktory, jako je narušený spánkový režim, pocit nedocenění v práci nebo nedostatek blízkých vztahů s přáteli nebo rodinou, mohou samostatně přispívat ke vzniku chronického stresu.
Příznaky stresu zahrnují nespavost, bolesti žaludku, bolesti hlavy, napětí svalů, zrychlený tep a problémy se soustředěním, mezi dalšími. Příznaky vyhoření, které se liší od stresu, zahrnují tři hlavní znaky: emocionální vyčerpání, cynismus a depersonalizaci a sníženou osobní efektivitu.
Existují fyzické i psychologické přístupy, jak stres zmírnit. Fyzické kroky zahrnují meditaci, jógu a cvičení. Psychologické strategie zahrnují opora blízkých osob nebo ve vážnějších případech konzultaci s odborníkem na duševní zdraví.
Protože stresová reakce začíná v mozku vnímáním nebezpečí nebo neznáma, vědci nyní věří, že nejzákladnějším a pravděpodobně nejúčinnějším způsobem, jak stres rozptýlit, je změnit vnímání určitých situací tak, aby nebyly považovány za stresující.
Studie ukazují, že pokud se lidem podaří vidět určité zkušenosti—například závěrečné zkoušky—jako náročné, ale ne nebezpečné, ochrání se před ničivými účinky stresu, a přitom stále využijí jeho pozitivní účinky, jako je zvýšená pozornost a rychlejší zpracování informací. Změna vnímání stresu nejen minimalizuje jeho škodlivé účinky, ale také zlepšuje výkon a produktivitu.
Naplánujte a zorganizujte si čas, přemýšlejte o svých hodnotách a silných stránkách a cvičte relaxační techniky, jako je hluboké dýchání. Kromě toho přerámujte negativní myšlenky o situaci na neutrální nebo pozitivní, abyste viděli celkový obraz. Výzkumy ukazují, že tyto a další strategie mohou úspěšně omezit stres.
Existují zdravé i nezdravé reakce na stres. Nezdravé reakce mohou zahrnovat sáhnutí po alkoholu, drogách nebo hazardu. Zdravé způsoby zvládání zahrnují meditaci, cvičení, psaní deníku, praktikování vděčnosti a snahu pustit to, co nemůžeme ovlivnit.
Místo toho, abyste se zaměřovali na přemrštěné obavy nebo povinnosti, buďte konkrétní ohledně úkolů, které je třeba splnit. Rozdělte každý z nich na malé, zvládnutelné části a zaměřte se na jednu po druhé, místo abyste se snažili multitaskovat. Tyto kroky a další vám mohou pomoci dostat pracovní stres pod kontrolu.
Krátké záblesky stresu nejsou samy o sobě škodlivé, ačkoli tělu může chvíli trvat, než se uklidní. Přesto dlouhodobé nebo opakované vyvolání stresové reakce může mít škodlivé fyzické a psychologické následky. Tyto důsledky zahrnují onemocnění, jako je srdeční choroba a cukrovka, stejně jako úzkost a deprese.
Dlouhodobý stres útočí na imunitní systém, čímž nás činí zranitelnějšími vůči nemocem. Přestože stresové hormony připravují tělo na mimořádné situace, zároveň potlačují imunitní systém snížením zánětu a produkce bílých krvinek. Stres tak může přispívat k nemocem, jako jsou srdeční choroby, rakovina a další.
Stresové hormony, jako je kortizol, se přirozeně vytvářejí každý den, aby lidé mohli čelit výzvám, které je čekají. Ale dlouhodobé vystavení vysokým hladinám stresových hormonů může způsobit, že mozek začne fungovat odlišně, což vede k poruchám paměti, kognitivním problémům, úzkosti nebo depresi.
Psychoterapeutickou podporu byste měli zvážit, pokud stres výrazně ovlivňuje váš každodenní život, způsobuje vám fyzické nebo psychické obtíže, nebo pokud máte pocit, že jej nedokážete zvládnout sami.
Pokud stres přetrvává dlouhodobě, vede k nespavosti, úzkosti, podrážděnosti nebo k poklesu vaší výkonnosti, je vhodné vyhledat odbornou pomoc.
Psychoterapie vám může pomoci identifikovat příčiny stresu, najít efektivní strategie zvládání a obnovit vaši psychickou pohodu.
