Udržovací faktory hrají zásadní roli v dlouhodobém přetrvávání psychických poruch. I když původní spouštěče (např. stresová událost) již nepůsobí, mohou udržovací faktory poruchu dále posilovat. Tyto faktory jsou často přítomny v současnosti a lze je terapeuticky ovlivnit, což je klíčové při plánování léčby.
Hlavní typy udržovacích faktorů
Zabezpečovací a vyhýbavé chování
Popis: Chování zaměřené na minimalizaci nepříjemných prožitků.
Příklady:
Užití uklidňujícího léku před obávanou situací.
Vyhýbání se společenským událostem, kde by mohl být pacient hodnocen.
U PTSD nošení slzného plynu jako „zabezpečení“.
Důsledek: Krátkodobá úleva posiluje vyhýbavé chování („bludný kruh“), což vede k postupnému omezení aktivit a snižování sebedůvěry.
Přecitlivělost
Popis: Nadměrné zaměřování pozornosti na podněty vnímané jako ohrožující.
Příklad: Osoba s úzkostí vidí za každým stromem potenciálního útočníka.
Důsledek: Neustálé monitorování prostředí zvyšuje úzkost a vytváří „falešné poplachy“.
Negativní sebeobraz
Popis: Zkreslené vnímání sebe sama, zahrnující nízké sebevědomí a pesimistické myšlení.
Důsledek: Pacient ztrácí důvěru ve schopnost ovlivnit svůj stav, což posiluje bezmocnost a pasivitu.
Chování okolí
Popis: Reakce blízkých, které nevědomky podporují maladaptivní chování.
Pozitivní posilování: Nadměrná péče, převzetí odpovědnosti (např. rodina převezme plnění povinností).
Negativní posilování: Kritika, moralizování, odmítání, což zvyšuje stres a negativní sebeobraz.
Důsledek: Maladaptivní vzorce chování se upevňují.
Nedostatek komunikačních dovedností
Popis: Schopnost efektivně komunikovat je snížená, což vede k neschopnosti vyjádřit potřeby nebo odmítnout požadavky druhých.
Důsledek: Role „nemocného“ se stává mechanismem úniku před stresujícími sociálními situacemi.
Anticipační úzkost
Popis: Strach z představy obávané situace, který může být intenzivnější než strach v samotné situaci.
Příklad: Osoba s fobií se vyhýbá letům kvůli obavám, že zažije paniku během letu.
Důsledek: Pacient nemá příležitost zažít, že situace nemusí být tak hrozná, jak si představuje, což udržuje jeho obavy.
Maladaptivní kognitivní styl
Popis: Přetrvávající negativní myšlenky, kognitivní omyly (např. katastrofizace) a dysfunkční schémata.
Příklad: Automatické myšlenky („Nikdy se z toho nedostanu“).
Důsledek: Upevňování problémů a vyhýbání se řešení skutečných obav.
Biologické změny
Popis: Dlouhodobé změny ve fungování těla a mozku (např. zvýšená aktivace sympatického nervového systému).
Důsledek: Fyziologická podpora negativních emocí, což ztěžuje překonání psychické poruchy.
Pozitivní a negativní důsledky udržovacích faktorů
