Behaviorální terapie, která vzkvétala v 60. letech, stavěla na teorii podmiňování – učení reakcí na základě podnětů z okolí. Podmíněné reakce byly považovány za naučené, což znamenalo, že nevhodné chování lze přeučit. Behaviorální metody fungovaly zejména u specifických fobií a obsedantně-kompulzivních poruch, kde změna chování vedla ke zmírnění potíží.
Naopak kognitivní terapie, která získala na popularitě v 70. letech, klade důraz na myšlení a přesvědčení. Její zakladatel A. Beck zavedl myšlenku, že depresivní myšlení je důsledkem negativně zkreslených představ o sobě, světě a budoucnosti. „Sokratovský dialog“ je jednou z technik, kdy terapeut vede pacienta k přehodnocení iracionálních myšlenek a k jejich náhradě logickými a funkčními přesvědčeními.
Ke spojení behaviorální a kognitivní terapie došlo koncem 70. let. Behaviorismus tehdy čelil krizi, protože pouze pozorováním chování nebylo možné vysvětlit rozdílné reakce na stejné podněty. Vědci proto přidali do terapie i analýzu kognitivních proměnných, jako jsou očekávání a hodnocení. Tím se KBT stala účinnou při řešení širokého spektra poruch, jako je panická porucha, hypochondrie či deprese.
KBT vychází z několika typů učení, které pomáhají pochopit, jak se vytváří a udržují psychické problémy:
Klasické podmiňování: Jedná se o asociaci mezi dvěma podněty, jako například když dítě spojuje bílý plášť lékaře s bolestivým zážitkem. Tato asociace může vést k nežádoucím reakcím, které jsou často součástí úzkostných poruch.
Operantní podmiňování: Zde se chování posiluje následky, například dítě, které dostane odměnu za dobré chování, toto chování častěji opakuje. Pozitivní posilování podporuje žádoucí reakce, zatímco trest může nežádoucí chování snižovat.
Učení napodobováním: Lidé se také učí pozorováním a napodobováním chování ostatních. Tento způsob učení popsal Bandura, který zdůraznil, že emoční reakce lze modifikovat i tím, že pozorujeme nebojácné vzory v podobných situacích.
Naučená bezmocnost: Tento koncept, vyvinutý Seligmanem, vysvětluje, že pokud je jedinec vystaven dlouhodobému nepříjemnému podnětu, kterému nemůže uniknout, ztrácí motivaci a může upadat do stavu bezmoci a deprese. Tento jev je častým faktorem u lidí s depresivními projevy.
V KBT se terapeut snaží nastavit podmínky, které podporují zdravé vzorce chování a myšlení. Postupné vystavování obávaným situacím je klíčovou technikou, která umožňuje vyhasnutí nežádoucích reakcí, jako je úzkost. Učíme se nejen identifikovat iracionální přesvědčení, ale také je postupně měnit a zkoušet nové chování.
KBT tak poskytuje nástroje, které podporují trvalou změnu a návrat ke zdravému fungování. Tento terapeutický přístup, zaměřený na praktická řešení a podporu samostatnosti klientů, je dnes uznáván jako jedna z nejefektivnějších terapií pro širokou škálu duševních potíží.
Kognitivně behaviorální terapie nabízí praktické, vědecky podložené techniky, které pomáhají lidem překonávat široké spektrum psychických problémů od úzkostí a depresí po různé fobie. Tento terapeutický přístup kombinuje analýzu myšlení a chování a umožňuje klientům pracovat na zdravějších a efektivnějších vzorcích chování a reakcí. KBT se zaměřuje na řešení aktuálních problémů a podporuje klienty k dosažení dlouhodobých změn.
Pokud máte zájem o KBT a chcete se dozvědět, jak by mohla pomoci vám nebo vašim blízkým, neváhejte se obrátit na naše KOBE terapeuty/ky, kteří jsou připraveni poskytnout odbornou pomoc a podporu na vaší cestě ke zdravější mysli.
