Mindfulness se v současné psychologii a psychoterapii nejčastěji chápe jako všímavé, záměrné a nehodnotící uvědomování si přítomného okamžiku. Jon Kabat-Zinn ji proslavil definicí, podle níž jde o „věnování pozornosti určitým způsobem: záměrně, v přítomném okamžiku a nehodnotícím způsobem“.
Nejde primárně o relaxační techniku, ale o dovednost být přítomen tomu, co se právě děje, včetně bolesti, napětí, tělesných pocitů, myšlenek a emocí, a reagovat na to moudřeji místo automaticky.
Z klinického hlediska je důležité zdůraznit, že mindfulness není totéž co:
V psychoterapii se mindfulness používá jako psychologická dovednost regulace pozornosti a vztahu k vlastní zkušenosti. UMass výslovně uvádí, že mindfulness se může pojit s uklidněním, ale jejím cílem není vytvořit speciální příjemný stav; je použitelná i tehdy, když člověk prožívá bolest, arousal nebo silné emoce.
Mindfulness má kořeny v kontemplativních tradicích, zejména v buddhistické meditaci, ale v západní klinické psychologii byla přeformulována do sekulárního, terapeuticky a výzkumně použitelného rámce.
Zásadní osobností tohoto převodu byl Jon Kabat-Zinn, který roku 1979 založil na University of Massachusetts původní program Mindfulness-Based Stress Reduction (MBSR). UMass tuto historii uvádí přímo: MBSR je původní 8týdenní program vytvořený Kabat-Zinnem v roce 1979 a následně rozšířený po celém světě.
Na Kabat-Zinna navázali další autoři, zejména Zindel Segal, Mark Williams a John Teasdale, kteří vytvořili Mindfulness-Based Cognitive Therapy (MBCT).
8týdenní program s prokázanou účinností, původně vyvinutý hlavně pro prevenci relapsu deprese. Oxford Mindfulness Centre uvádí, že MBCT je doporučována v národních doporučeních pro lidi, kteří depresí trpí nebo ji v minulosti prodělali.
Mindfulness bývá řazena do třetí vlny KBT, protože posouvá důraz:
To ale neznamená, že by byla s KBT v rozporu. Naopak: mindfulness rozšiřuje KBT o práci s pozorností, přijetím, decentrací a metakognitivním odstupem. U MBCT je to vidět nejlépe — jde o propojení mindfulness praxe s kognitivním modelem deprese, zejména s Teasdaleovou teorií kognitivní reaktivity. Guilford výslovně uvádí MBCT jako mindfulness-based cognitive therapy, tedy terapii založenou na mindfulness a zároveň zakotvenou v kognitivní terapii.
4.1 Jon Kabat-Zinn
Kabat-Zinn je klíčovou postavou sekularizace mindfulness v medicíně a psychologii. Vytvořil program MBSR, který měl původně pomáhat lidem se stresem, bolestí a chronickými obtížemi. MBSR byl od počátku koncipován jako evidence-based 8týdenní program doplňující tradiční lékařskou a psychologickou péči.
4.2 John Teasdale, Mark Williams, Zindel Segal
Tito autoři rozvinuli mindfulness směrem ke klinické práci s depresí. MBCT vznikla z poznání, že u pacientů s rekurentní depresí se negativní myšlenkové a emoční vzorce mohou znovu snadno aktivovat i při mírném poklesu nálady.
Cílem MBCT proto není jen měnit konkrétní myšlenku, ale rozvíjet schopnost včas rozpoznat aktivaci depresivního módu a nereagovat na ni starým automatickým způsobem.
Z psychologického hlediska mindfulness rozvíjí několik důležitých procesů:
5.1 Regulace pozornosti
Člověk se učí vracet pozornost k přítomnému okamžiku, typicky k dechu, tělu, zvukům nebo právě probíhající činnosti. Tím se oslabuje automatický „autopilot“. Mindfulness pomáhá kultivovat větší uvědomění mysli a těla a vidět myšlenky jako přechodné události.
5.2 Decentrace / metakognitivní odstup
Jedním z nejdůležitějších účinků mindfulness je schopnost vnímat myšlenky jako mentální události, nikoli jako holá fakta. Právě to je centrální i pro MBCT: pacient si všímá, že „mám myšlenku, že jsem k ničemu“, místo aby automaticky přijal „jsem k ničemu“ jako realitu. Oxford i výzkumné přehledy MBCT spojují její účinnost právě s narušením kognitivní reaktivity a relapsových spirál.
5.3 Přijetí a nehodnotící postoj
Mindfulness nepěstuje pasivitu, ale ochotu zůstat v kontaktu se zkušeností bez okamžitého odmítnutí, potlačení nebo přehnaného hodnocení. To je klinicky důležité u úzkosti, bolesti, stresu i depresivního ruminování. UMass opakovaně uvádí, že mindfulness není snaha „udělat si hezky“, ale být s tím, co je, a zvolit moudřejší odpověď.
5.4 Sebesoucit a menší reaktivita
Výzkum mechanismů mindfulness-based programů ukazuje, že důležitými mediátory bývají vyšší mindfulness, větší self-compassion, menší kognitivní a emoční reaktivita a flexibilnější regulace pozornosti a emocí. Systematický přehled mediací z roku 2023 ukázal, že změny v mindfulness, ruminaci, worries, self-compassion a emoční reaktivitě patří mezi nejčastěji zkoumané mechanismy účinku.
6.1 MBSR – Mindfulness-Based Stress Reduction
MBSR je původní 8týdenní skupinový program vytvořený Kabat-Zinnem. Standardní formát zahrnuje osm týdnů, pravidelná setkání, domácí praxi a že program byl navržen pro zvládání stresu a posílení resilience. Klasický formát tradičně obsahuje přibližně 8 týdenních setkání, cvičení mindfulness, všímavý pohyb/jógu a delší retreatový blok.
Typické techniky:
MBSR je transdiagnostický program — není určen pro jednu diagnózu, ale pro širší práci se stresem, bolestí a psychofyzickou zátěží.
6.2 MBCT – Mindfulness-Based Cognitive Therapy
MBCT převzala strukturu MBSR a doplnila ji o prvky kognitivní terapie deprese. Guilford ji popisuje jako 8týdenní program s prokázanou účinností; Oxford uvádí její využití zejména u lidí s depresí a rizikem relapsu. NICE ve své guideline pro depresi pracuje s MBCT v části věnované prevenci relapsu a širší péči o depresi.
Klíčovým cílem MBCT je, aby pacient:
Mindfulness v terapii může mít formu formální i neformální praxe.
7.1 Formální praxe
7.2 Neformální praxe
Důležité je, že mindfulness není jen soubor technik, ale i postoj: zvědavost, nehodnocení, trpělivost, otevřenost, ochota zůstat přítomen.
Mindfulness-based přístupy se dnes používají v široké škále oblastí:
Je ale důležité rozlišovat mezi obecnou popularitou mindfulness a tím, kde je evidence nejsilnější.
8.1 Nejsilnější evidence
Nejpevnější klinická pozice mindfulness-based přístupů je dnes u:
8.2 Širší použití
Přehledová literatura ukazuje přínos i u úzkosti, stresu, bolesti a dalších oblastí, ale velikost účinku a kvalita důkazů se liší podle populace, settingu a kvality programu.
Mindfulness-based intervence mají účinek v celé řadě biopsychosociálních oblastí, ale zároveň upozorňuje na metodologickou heterogenitu studií.
9.1 MBSR a mindfulness-based programs obecně
Velká individual-participant-data meta-analýza v Nature Mental Health z roku 2023 potvrdila, že mindfulness-based programy mají u dospělých v neklinických podmínkách průměrný příznivý efekt na distress, i když výsledky mezi jednotlivci významně kolísají. To je důležitý střízlivý závěr: mindfulness funguje v průměru, ale ne stejně pro každého.
Novější systematické přehledy u stresu také nacházejí přínos mindfulness-based intervencí pro vnímaný stres, ale současně upozorňují na rozdíly ve studiích a nutnost opatrné interpretace.
9.2 MBCT a deprese
MBCT má velmi silnou pozici hlavně u rekurentní deprese. Oxford shrnuje, že MBCT se používá k léčbě a prevenci deprese ve velkém měřítku. NIHR uvádí, že MBCT je účinná v prevenci relapsu deprese a je implementována i v NHS. NICE zahrnuje prevenci relapsu deprese mezi klíčové oblasti, kde se MBCT zvažuje.
Je ale fér říct i to, že jedna velká studie v The Lancet nenašla, že by MBCT byla nadřazená udržovací antidepresivní léčbě ve všech ukazatelích prevence relapsu. MBCT má dobrou evidenci, ale není správné tvrdit, že vždy a všude „jednoznačně poráží“ všechny alternativy.
Z hlediska psychoterapie mindfulness pomáhá pacientovi:
To je důvod, proč mindfulness pronikla do více směrů třetí vlny KBT — nejen do MBSR a MBCT, ale i do DBT, ACT a dalších přístupů. V těchto modelech ale nehraje pokaždé stejnou roli: někde je centrální osou programu, jinde jednou z dovedností.
11.1 Mindfulness není univerzální řešení
Popularita mindfulness někdy vede k přehnaným očekáváním. Výzkumné přehledy ukazují spíše malé až střední efekty a značnou variabilitu mezi studiemi a populacemi.
11.2 Kvalita programů se liší
Není totéž říct „mindfulness“ a myslit tím:
Výsledky výzkumu se často týkají právě standardizovaných programů typu MBSR a MBCT, ne libovolné „mindfulness inspirace“.
11.3 U části klientů je nutná opatrnost
Mindfulness není vždy vhodné zavádět bez úprav a bez dobrého klinického vedení, zejména u některých traumatizovaných nebo vysoce destabilizovaných klientů. Tohle plyne spíš z klinické praxe a specializované literatury než z jednoduchých univerzálních pravidel.
Mindfulness je třeba indikovat a dávkovat citlivě podle stavu pacienta.