Paul Gilbert se původně intenzivně věnoval výzkumu studu, sociálního ranku, subordinace, deprese a sebekritiky. Právě při práci s těmito klienty si všiml, že u části z nich běžná kognitivní restrukturalizace nestačí. Klienti sice umějí „racionálně“ uznat, že jejich sebekritické myšlenky nejsou fér nebo realistické, ale emocionálně se jim stále nedaří cítit bezpečí, vnitřní oporu a laskavost k sobě samým. Z toho se postupně vyvinula CFT, jejímž cílem je posilovat schopnost soucitu vůči sobě i druhým a tím měnit regulaci emocí.
CFT je integrativní model, jehož jádrem je rozvoj schopnosti reagovat na utrpení – vlastní i cizí – způsobem, který zahrnuje citlivost, porozumění, toleranci, neodsuzování a aktivní motivaci utrpení zmírnit. Compassionate Mind Foundation popisuje CFT jako přístup, který pomáhá lidem rozvinout soucit se sebou i s druhými za účelem lepší regulace emocí, snížení psychického utrpení a zlepšení duševní pohody.
Gilbert chápe soucit nejen jako emoci, ale jako motivaci a kompetenci, která zahrnuje dvě složky:
CFT byla původně rozvíjena hlavně pro klienty, kteří mají:
Právě u těchto klientů bývá problém, že změna na úrovni rozumu sama nestačí. Nejde jen o to, co si člověk myslí, ale také v jakém afektivním a tělesném stavu k sobě přistupuje. CFT proto cílí na přímé pěstování zkušenosti vnitřního bezpečí, uklidnění a sebe-laskavosti.
CFT stojí na několika pilířích.
a) Evoluční perspektiva
CFT vychází z toho, že lidský mozek není „navržený pro štěstí“, ale pro přežití, ochranu, soutěžení, vyhledávání zdrojů a vytváření vazeb. V důsledku evoluce máme systémy, které rychle reagují na ohrožení, sociální odmítnutí a ztrátu statusu. Tyto systémy jsou užitečné pro přežití, ale v moderním světě se mohou stát zdrojem chronické psychické zátěže. Gilbert výslovně zdůrazňuje, že mnohé naše obtíže nejsou naší „vinou“, ale vycházejí z toho, že máme tzv. tricky brain – mozek vytvořený evolucí, který je náchylný k sebekritice, přemítání, úzkosti a studu.
b) Teorie attachmentu
CFT klade velký důraz na to, že zkušenost bezpečné vazby, uklidnění a emočního naladění od pečující osoby pomáhá rozvíjet systém bezpečí a schopnost sebeuklidnění. Pokud dítě tuto zkušenost nemělo nebo byla narušena traumatem, kritikou, odmítáním nebo zanedbáváním, může mít v dospělosti problém nejen s důvěrou k druhým, ale i s laskavostí k sobě.
c) KBT a behaviorální tradice
CFT je součástí širší KBT rodiny, ale rozšiřuje ji o práci s afektem, tělem, imaginací, motivací a vztahovostí. Gilbert přímo uvádí, že CFT vyrůstá z CBT, ale přidává důraz na to, jak emoční systémy a vztahové zkušenosti ovlivňují schopnost klienta využít běžné kognitivně-behaviorální techniky.
Jedním z nejznámějších modelů CFT je model tří systémů regulace emocí. Compassionate Mind Foundation ho shrnuje takto:
Tento systém souvisí s detekcí nebezpečí a aktivuje emoce jako strach, úzkost, hněv nebo odpor. Jeho funkcí je chránit organismus. U mnoha klientů se studem, traumatem a sebekritikou je tento systém chronicky přebuzený.
Tento systém souvisí s vyhledáváním odměn, cílů, úspěchu, statutu a uspokojení potřeb. Pomáhá nám jednat, soutěžit, usilovat a dosahovat. Když je příliš dominantní, člověk může být neustále hnaný výkonem, srovnáváním a pocitem „ještě to nestačí“.
Tento systém je spojen s pocitem klidu, bezpečí, napojení, přijetí a regenerace. Právě jeho posilování je v CFT klíčové. Gilbert zdůrazňuje, že lidé s vysokým studem a sebekritikou mají často tento systém méně dostupný nebo se ho dokonce bojí.
Cílem CFT není „vypnout“ systém ohrožení nebo výkonu, ale lépe vyvažovat všechny tři systémy, zejména posílit systém bezpečí a uklidnění.
Stud a sebekritika
Stud a sebekritika stojí v centru CFT. Gilbert už dříve ukazoval, že sebekritika není jen „negativní myšlení“, ale často velmi silný vnitřní útočný systém, který může být spojený s pocity podřízenosti, vadnosti, odmítnutí a nehodnosti. CFT pracuje s tím, že sebekritika může mít různé funkce, například snahu zabránit selhání nebo odmítnutí, ale dlouhodobě zvyšuje utrpení.
Strachy, bloky a odpor vůči soucitu
Velmi důležitý pojem v CFT jsou obavy, bloky a odpor vůči soucitu. Někteří klienti vnímají soucit jako slabost, změkčilost nebo něco nebezpečného. Jiní se bojí, že kdyby na sebe přestali být tvrdí, ztratí motivaci, selžou nebo budou zranitelní. Proto CFT nepředpokládá, že soucit bude klientovi okamžitě příjemný. Naopak očekává, že u některých lidí může být ze začátku cizí, nepříjemný nebo ohrožující.
Soucitné já
Jedním z hlavních terapeutických cílů je rozvoj tzv. compassionate self – soucitného, moudrého, pevného a laskavého vnitřního postoje, z něhož se klient učí vztahovat ke svým emocím, potřebám, chybám a utrpení. Nejde o „milé já“, ale o část osobnosti, která kombinuje moudrost, sílu, odvahu, vřelost a závazek k prospěšnému jednání.
V CFT je soucit chápán jako:
citlivost na utrpení své i druhých, spojená se závazkem a odvahou toto utrpení zmírnit a předcházet mu. Tento důraz na odvahu je zásadní. Soucit neznamená vyhýbání se bolesti; znamená schopnost se k ní přiblížit bezpečným, laskavým a užitečným způsobem.
Terapeut v CFT funguje jako bezpečná, validující a soucitná základna. Vztah je sám o sobě důležitou součástí léčby, protože klient si v něm často poprvé zkouší jiný způsob vztahování k sobě. Compassionate Mind Foundation výslovně uvádí, že terapeut v CFT modeluje soucit a může fungovat jako druh bezpečné attachmentové báze.
Terapeut pomáhá klientovi:
CFT využívá celou řadu technik, často zážitkových, imaginativních a tělesně zakotvených.
a) Psychoedukace
Klient dostává vysvětlení o „tricky brain“, evoluci emocí, třech regulačních systémech, studu, sebekritice a funkcích soucitu. Tato psychoedukace je důležitá, protože snižuje sebeobviňování a pomáhá vytvářet neodsuzující porozumění vlastním obtížím.
b) Soothing rhythm breathing
Jedna z typických technik CFT. Jde o rytmické, uklidňující dýchání, které pomáhá regulovat nervový systém a navodit stav většího klidu, stability a bezpečí. Compassionate Mind Foundation uvádí soothing rhythm breathing jako jednu z klíčových technik CFT.
c) Mindfulness
CFT využívá všímavost, ale ne jen jako techniku pozornosti. Důležitý je nehodnotící, laskavý a zvídavý postoj k vlastnímu prožívání. Mindfulness v CFT pomáhá klientovi rozpoznat, který emoční systém je právě aktivní, a zaujmout k sobě méně útočný vztah.
d) Compassionate imagery
Velmi typická je práce s imaginací:
Tyto techniky mají pomoci vytvářet vnitřní zkušenost bezpečí, přijetí a podpory. Už rané pilotní studie Gilbertova týmu pracovaly s compassionate imagery u velmi sebekritických lidí.
e) Rozvoj compassionate self
Klient si postupně vytváří obraz svého soucitného já a učí se z této pozice myslet, cítit a jednat. To zahrnuje práci s tónem hlasu, vnitřním dialogem, postojem k chybám, potřebám a utrpení.
f) Práce se sebekritikou
CFT zkoumá formy, funkce a důsledky sebekritiky. Klient se učí rozlišovat mezi kritickým a soucitným vnitřním hlasem a rozvíjí schopnost reagovat na chyby, slabost a bolest laskavěji a zároveň zodpovědněji. Gilbertovy dřívější studie se přímo věnovaly sebekritice a sebeujišťování.
g) Soucitné dopisy a soucitný dialog
Častou metodou je psaní dopisů sobě samému z pozice soucitného já, případně dialog mezi kritickou a soucitnou částí. Cílem není sentimentalita, ale vytvoření nového způsobu vnitřní regulace.
h) Laskavé a soucitné jednání
CFT nepracuje jen uvnitř hlavy. Součástí terapie je převod soucitu do chování: jak o sebe pečuji, jak reaguji po chybě, jak zvládám neúspěch, jak nastavím hranice a jak jednám s druhými i se sebou v zátěži.
CFT byla původně zaměřena na klienty s vysokým studem a sebekritikou, ale její využití se rozšířilo. Compassionate Mind Foundation uvádí, že může být užitečná u lidí s depresí, úzkostí, časným traumatem, poruchami příjmu potravy, poruchami osobnosti nebo odporem k self-compassion. Výzkum i klinické publikace ukazují využití také u psychóz, traumatického poranění mozku a dalších obtíží.
CFT je vhodná zejména tam, kde jsou v popředí:
Tady je dobré být poctivý a přesný. CFT má rostoucí empirickou podporu, ale výzkumná základna není ještě tak rozsáhlá jako u klasické CBT. Systematická review a meta-analýza z roku 2023, která zahrnula 15 studií v klinických populacích, ukázala, že CFT vedla ke zlepšení compassion-based outcome proměnných i klinické symptomatologie od baseline do posttestu a také ve srovnání s waitlist kontrolou. Meta-analýzy významně favorizovaly CFT zejména v nárůstu self-compassion a self-reassurance; byly popsány také příznivé změny v sebekritice, depresi a symptomech poruch příjmu potravy. Autoři ale zároveň upozorňují na metodologická omezení a potřebu dalšího výzkumu, zejména long-term efektů.
Jinými slovy:
CFT je slibný a dobře teoreticky ukotvený přístup, zvlášť pro klienty se studem a sebekritikou, ale u zkoušky je lepší říct, že evidence je rostoucí a pozitivní, nikoli že by už šlo o jednoznačně nejlépe ověřenou terapii napříč všemi diagnózami.
CFT není opozicí vůči KBT, ale jejím rozšířením. Tam, kde klasická KBT často pracuje hlavně s obsahem myšlenek, CFT přidává důraz na:
Je tedy přesnější říct, že CFT je integrativní, evolučně a attachmentově informovaný přístup v rámci širší KBT tradice.
U některých klientů může být soucit zpočátku ohrožující. Laskavost vůči sobě jim může připadat falešná, nezasloužená nebo nebezpečná. Právě proto je v CFT důležitá práce s fears, blocks and resistances to compassion. CFT také vyžaduje, aby terapeut uměl dobře pracovat se studem, imaginací a vztahem; bez toho může klient techniky vnímat jako příliš „měkké“ nebo nedůvěryhodné.
Gilbert, P.
The Compassionate Mind. London: Constable / Oakland: New Harbinger.
Základní kniha k porozumění celé filozofii soucitu, studu, sebekritiky a CFT.
Gilbert, P.
Compassion Focused Therapy: Distinctive Features. Routledge.
Velmi vhodné jako stručnější, přehledný a zkouškově použitelný text.
Gilbert, P.
“The origins and nature of compassion focused therapy.” British Journal of Clinical Psychology, 2014, 53(1), 6–41.
Klíčový teoretický článek.
Gilbert, P., & Procter, S.
“Compassionate Mind Training for People with High Shame and Self-Criticism: Overview and Pilot Study of a Group Therapy Approach.” Clinical Psychology and Psychotherapy, 2006.
Důležitá starší práce k počátkům CFT/CMT u studu a sebekritiky.
Millard, L. A., Wan, M. W., Smith, D. M., & Wittkowski, A.
“The effectiveness of compassion focused therapy with clinical populations: A systematic review and meta-analysis.” Journal of Affective Disorders, 2023.
Nejdůležitější přehledový článek k evidence base.
Compassionate Mind Foundation
Oficiální přehledy, výukové materiály a seznam publikací k CFT.