americký klinický psycholog, výrazná postava „kognitivního obratu“ v psychoterapii
často označován za „dědečka CBT“ (REBT je jedna z nejranějších formálně popsaných kognitivně-behaviorálních terapií)
mimořádně plodný autor (řádově desítky knih, stovky odborných textů)
Ellis byl původně školen psychoanalyticky (Karen Horney school) a postupně byl zklamán pomalým tempem a tím, že „vhled sám o sobě“ často nepřináší změnu
1955: Ellis prezentuje novou teorii/terapii na výroční konferenci APA
původně název Rational Therapy (RT) → později Rational Emotive Therapy (RET) (aby bylo jasnější, že nejde jen o „chladnou racionalitu“, ale o práci s emocemi)
postupně se ustálí Rational Emotive Behavior Therapy (REBT) – zvýraznění toho, že součástí jsou i behaviorální intervence + domácí úkoly
praxe REBT běžně obsahuje behaviorální prvky (nácvik, expozice, úkoly mezi sezeními), a název měl zachytit realitu terapie
Ellis se otevřeně hlásil ke vlivu klasické filosofie (stoikové apod.) a k myšlence, že lidé se často rozrušují hlavně výkladem událostí, ne událostmi samotnými
„rozumět původu problému“ může být užitečný začátek, ale často to nestačí → nutná je aktivní změna způsobu myšlení + jednání v přítomnosti
Ellisův přístup lze shrnout do několika klíčových tvrzení:
lidé „cítí to, co si myslí“; události jsou spouštěče, ale význam a reakce se rodí v interpretaci
absolutistická, dogmatická, rigidní (často ve formě „musím / měl bych / nesmí se“)
práce se „sebeindoktrinací“ – člověk si potíže v přítomnosti udržuje opakovaným vnitřním monologem
učení, prostředí, kultura, genetika; Ellis mluví i o predispozici myslet racionálně i iracionálně
cílem není „nemít emoce“, ale překlopit nezdravé (dysfunkční) do zdravých (funkčních)
minulost může vysvětlovat, ale REBT řeší hlavně aktuální udržování potíží (co si říkám teď, jak teď jednám)
„pochopit“ nestačí; nutná je praxe, zkoušení, chyby, opakování (dlouhodobě spíš sebe-management)
A (Activating event / adversity) = spouštěč (situace, událost, „překážka“, odmítnutí, neúspěch…)
B (Beliefs) = přesvědčení, hodnocení, postoje (racionální i iracionální)
C (Consequences) = důsledky: emoce + tělesné reakce + chování (funkční vs dysfunkční)
D (Disputation) = zpochybňování / disputace iracionálních přesvědčení
E (Effective new philosophy / new effects) = nové racionálnější přesvědčení + zdravější emoce a adaptivnější chování
Zkoušková pointa: nejčastěji nás „nezabíjí A“, ale B → C (tj. naše hodnocení).
Já: „Musím to zvládnout / musím být kompetentní / musím mít hodnotu.“
Druzí: „Ty mi musíš vycházet vstříc / nesmíš se ke mně chovat špatně.“
Svět/život: „Život musí být spravedlivý, snadný, bez frustrací.“
Demands / nároky (musím, měl bych, nesmí se)
Catastrophizing / awfulizing („je to strašné“, „katastrofa“)
Low Frustration Tolerance (LFT) („nesnesu to“, „nevydržím“)
Global evaluation / odsuzování sebe/druhých („jsem nula“, „on je špatný člověk“)
Pozn.: v REBT se často říká, že nároky a katastrofizace jsou „primární“ a LFT + globální hodnocení z nich bývají odvozené.
nutkavé „musím/měl(a) bych“ myšlení → tyranie vnitřních příkazů
blízko tomu, co se někdy popisuje jako „tyranie měl bych“
jsou flexibilní, realistická, logická a podporují cíle
místo „musím“ → „přeju si / chci / bylo by dobré“
místo „katastrofa“ → „je to nepříjemné, ale zvládnutelné“
bezpodmínečné sebepřijetí: hodnotím chování, ne „celé já“
analogicky přijetí druhých (lidé se chovají dobře i špatně; „odsoudit čin“ ≠ „odsoudit člověka“)
říká: rozdíl je mezi funkční a dysfunkční variantou emoční reakce
Typické dvojice (často uváděné v REBT výuce):
úzkost vs starost/obava (concern)
deprese vs smutek
vina (guilt) vs lítost / remorse-regret
hněv vs podráždění/frustrace
člověk se rozruší ze svého rozrušení („jsem k ničemu, že mám úzkost“, „nesmím být smutná“)
REBT s tím aktivně pracuje – často je efektivní řešit meta-problém dřív, protože eskaluje spirálu
ego anxiety: strach o vlastní hodnotu („když selžu, jsem bezcenný“)
discomfort anxiety: „nemůžu snést nepohodlí/emoci“ („nesnesu, že se cítím trapně“)
aktivní, direktivní, psychoedukativní (ale disputace může běžet i sokratovsky – otázkami)
cíl: klient se učí být „vlastní terapeut“ (sebe-management)
problém + cíle + udržovací mechanismy teď
změna „životní filozofie“ (nejen jednotlivé myšlenky, ale celková pravidla)
klient často chce změnit A (svět, lidi, minulost)
REBT zdůrazňuje „elegantní řešení“: změnit B (jak o tom přemýšlím), protože A často změnit nejde
V REBT se disputace učí jako velmi konkrétní dovednost.
Funkční: „Pomáhá mi tahle víra? Přibližuje mě k cíli?“
Empirická: „Kde je důkaz? Jaká jsou fakta?“
Logická: „Jak z toho logicky plyne ‚musí‘? Není to skok z přání do nároku?“
Filosofická/perspektiva: „I kdyby se to nezměnilo, dá se žít uspokojivě?“
„Co bys řekl(a) kamarádovi?“: odstup, laskavý realizmus
Je to realistické a konkrétní?
Je to logické?
Je to pružné/užitečné?
Kde je psáno, že to tak musí být?
REBT je „multimodální“: pracuje se slovy (kognice), prožitkem (emoce) i činem (chování).
ABC záznamy (A–B–C, hledání přesvědčení)
vyhledávání „musím/měl bych“ (musturbace)
rational coping statements (racionální zvládací věty – ne pozitivní afirmace, ale realistické alternativy)
„cost–benefit“ u přesvědčení (co mi to bere/dává)
nahrávání a opakované poslouchání sezení / samodisputace (pro nácvik)
rational emotive imagery: klient si navodí dysfunkční emoci v představě a trénuje přechod k funkční variantě (prožitek změny „zevnitř“)
role-play, reverzní role-play
humor (Ellis ho používal hodně, někdy provokativně)
práce se studem / sebehodnocením
expozice / in vivo desenzitizace (dělat to, čeho se bojím)
nácvik dovedností (asertivita, sociální dovednosti…)
posilování/odměny, případně „penalty“ (u návyků apod.)
záměrně udělat na veřejnosti něco „lehce trapného, ale bezpečného“
cílem je ověřit nové přesvědčení: „když vypadám hloupě, neznamená to, že jsem hlupák a že to nepřežiju“
REBT považuje domácí úkoly za zásadní pro krátkodobý i dlouhodobý efekt
úkoly mohou být kognitivní, emotivní i behaviorální (podle cíle a potíží)
recentní systematická syntéza REBT intervencí (do 12/2023) uvádí velké množství studií a celkový trend:
pokles iracionálních přesvědčení, růst racionálních přesvědčení
zlepšení v ukazatelích duševního zdraví (např. deprese)
úspěšnější programy bývají delší, používají ABC rámec a vede je trénovaný REBT praktik
zároveň je v literatuře zmiňována proměnlivá metodologická kvalita studií (časté limity v popisu intervence apod.)
Ellis – Reason and Emotion in Psychotherapy
Ellis – A Guide to Rational Living
Ellis – How to Stubbornly Refuse to Make Yourself Miserable…
Dryden, Neenan – přehledové učebnice REBT (100 key points apod.)
pro techniky: texty k REBT disputaci, shame-attacking, rational emotive imagery (praktické manuály)