Třetí vlna kognitivně-behaviorální terapie označuje širší směr moderních psychoterapeutických přístupů, které navazují na klasickou behaviorální terapii a na tradiční kognitivně-behaviorální terapii, ale rozšiřují je o nové důrazy. Do centra pozornosti se více dostávají:
Třetí vlna nevznikla jako úplné popření předchozích přístupů, ale spíše jako jejich rozšíření. Zachovává behaviorální základ, práci s učením a funkční analýzou chování, ale méně se soustředí jen na obsah myšlenek a více na to:
Nejde tedy jen o otázku „jak změnit myšlení“, ale i o otázku „jak unést a přijmout vlastní vnitřní zkušenost a jednat smysluplně i v přítomnosti bolesti“.
Vývoj KBT se často popisuje ve třech širších etapách:
První vlna byla založena především na principech učení. Zaměřovala se hlavně na pozorovatelné chování a na jeho změnu pomocí:
Ve druhé vlně byly k behaviorálním metodám přidány kognitivní postupy. Do popředí se dostala práce s:
Typickými představiteli jsou Aaron T. Beck a Albert Ellis.
Třetí vlna se začala rozvíjet od 80. a 90. let 20. století. Reagovala na limity přístupu, který se soustředil hlavně na změnu obsahu myšlenek. Ukázalo se, že u řady klientů je velmi důležité pracovat také s:
Třetí vlna není zcela jednotně definovaná. Spíše jde o soubor přístupů, které mají některé společné rysy, ale zároveň se mezi sebou v mnohém liší.
Mezi nejčastěji uváděné představitele třetí vlny KBT patří:
Klasická KBT často pracuje s otázkou, zda je myšlenka realistická a jak ji změnit. Třetí vlna více sleduje:
Důležité tedy není jen co si člověk myslí, ale i jaký má vztah ke svým myšlenkám, emocím a tělesným stavům.
Třetí vlna přináší silnější důraz na emoce jako na klíčovou oblast psychoterapie. Emoce nejsou chápány jen jako vedlejší důsledek myšlení, ale jako důležitý zdroj informací.
Robert Leahy zdůrazňuje, že terapeut by měl klientovi pomoci:
Emoce jsou v tomto pojetí prospěšné, protože upozorňují na:
Cílem tedy není emoce automaticky potlačit, ale naučit se je unést, chápat a využít.
Jedním z klíčových rysů třetí vlny je práce s přijetím. Přijetí znamená ochotu připustit přítomnost nepříjemných myšlenek, emocí nebo tělesných stavů, aniž by člověk musel okamžitě bojovat za jejich odstranění.
To neznamená rezignaci. Znamená to spíš:
Tento princip je silně přítomen zejména v ACT, DBT, mindfulness přístupech a compassion focused therapy.
Významnou součástí třetí vlny je mindfulness, tedy všímavost. Jde o schopnost věnovat pozornost:
Mindfulness pomáhá člověku:
Třetí vlna přikládá větší význam terapeutickému vztahu než dřívější mechanicky chápané modely KBT. Terapeutický vztah není jen „pozadí technik“, ale sám o sobě léčivý faktor.
Zdůrazňuje se:
Paul Gilbert zdůrazňuje, že terapeut má klientovi nabídnout zkušenost laskavého, bezpečného a neodsuzujícího vztahu. To je zvlášť důležité u klientů, kteří mají silně negativní zkušenosti z blízkých vztahů a očekávají kritiku, odmítnutí nebo zahanbení.
Některé přístupy třetí vlny, zejména schema therapy, pracují s tím, že už v dětství vznikají raná maladaptivní schémata, například:
Třetí vlna se často nesoustředí jen na racionální přehodnocení těchto přesvědčení, ale i na jejich emoční přepisování pomocí korektivní zkušenosti.
Zejména ACT přináší důraz na hodnoty. Člověk nemusí čekat, až zmizí bolest, úzkost nebo nejistota, aby mohl jednat. Důležité je učit se žít v souladu s tím, na čem mu záleží.
Terapie tedy neklade jen otázku:
ale i otázku:
Třetí vlna není jednotná teorie, ale lze shrnout několik společných východisek:
Ve třetí vlně KBT se často více zdůrazňuje propojenost více rovin psychiky. Do centra pozornosti vstupují současně:
Nejde tedy jen o lineární model „myšlenka vyvolá emoci“, ale o komplexnější systém, ve kterém se navzájem ovlivňují:
Terapeutický vztah je chápán jako bezpečný prostor, ve kterém může klient zažít něco nového. To může být důležité hlavně u lidí, kteří opakovaně zažívali:
Terapeut by měl klientovi poskytovat:
Výzkumy zároveň ukazují, že optimální průběh vztahu nemusí být u všech klientů stejný. U některých klientů pomáhá stabilně bezpečný vztah od začátku, u jiných může být terapeutický proces spojen i s krizemi a napětím, které se ale podaří zvládnout a zpracovat.
Důležité je, aby terapeut unesl i negativní emoce, které se v terapii objeví, a dokázal je otevřeně reflektovat.
Ve třetí vlně se používají jak klasické behaviorální a kognitivní metody, tak metody zážitkové a vztahové. Často se využívají:
Jedním z důležitých posunů třetí vlny je aktivní práce s emocemi. Terapeut se emocí nebojí a pomáhá klientovi:
Zdravé zpracování bolestných emocí zahrnuje:
Třetí vlna využívá více zážitkových metod než dřívější podoby KBT. Patří sem zejména:
Používá se například k:
Terapeut se může ptát například:
Používá se při:
Mohou mít různé podoby, například:
Tyto techniky pomáhají ošetřit psychická zranění, vyjádřit emoce a poskytnout korektivní zkušenost.
Mindfulness neboli všímavost znamená uvědomovat si přítomný okamžik bez posuzování. Člověk se učí pozorovat:
Mezi důležité složky mindfulness patří:
Mindfulness pomáhá:
DBT vytvořila Marsha Linehan. Je zaměřena hlavně na:
Jejím jádrem je dialektika:
DBT zahrnuje:
Schema terapii vytvořil Jeffrey Young. Integruje KBT, teorii attachmentu, gestalt prvky a psychodynamické inspirace. Zaměřuje se na:
Používá:
S mindfulness je spojen především Jon Kabat-Zinn, který rozvinul MBSR. V KBT kontextu jsou důležití také Zindel Segal, Mark Williams a John Teasdale, kteří vytvořili MBCT.
Tyto přístupy se zaměřují na:
ACT je spojena se Stevenem C. Hayesem. Jejím cílem není odstranit vnitřní bolest za každou cenu, ale zvýšit psychologickou flexibilitu.
Klient se učí:
Emotion-focused therapy je spojena zejména s Leslie Greenbergem. Tento přístup klade důraz na:
Compassion focused therapy vytvořil Paul Gilbert. Byla rozvíjena hlavně pro klienty s:
CFT učí klienta rozvíjet:
Cílem třetí vlny není jen redukce symptomů, i když i ta je důležitá. Širšími cíli jsou:
Mezi hlavní přednosti patří:
Je dobré zmínit i určité limity: